Vláda například doporučila, aby ze zákona, pokud ho parlament schválí, zmizela vzájemná vyživovací povinnost mezi registrovanými partnery.
Nový pokus uzákonit registrované partnerství však vláda přímo zablokovat nemohla, protože jde o poslanecký návrh. Homosexuálové by podle poslanců měli mít právo na informace o zdravotním stavu partnera a při dědickém řízení by měli mít rovnocennou pozici jako nejbližší příbuzní registrovaného partnera.
"Zákon je pro nás v navržené podobě přijatelný," řekla aktivistka Gay a lesbické ligy Tereza Kodíčková. Zákon nemá umožnit osvojování ani adopci dětí. Podle návrhu musí také lesbičky a gayové, kteří budou chtít uzavřít registrované partnerství, počítat s tím, že údaj o tom bude zaznamenán i v občanském průkaze.
Tak bude možné jasně rozeznat i sexuální orientaci dotyčného. Kodíčkové to nevadí. "Samozřejmě by bylo lepší, kdyby všichni, tedy i heterosexuálové, měli v občance místo ženatý či vdaná napsané sezdaný nebo sezdaná, ale není to něco, s čím ten zákon stojí a padá," řekla MF DNES Kodíčková.
Šance, že zákon může být přijat, je tentokrát vyšší než v minulosti. Ve sněmovně má totiž silné zastoupení levice, a jak v sociální demokracii, tak u komunistů mohou gayové a lesbičky počítat s poměrně silnou podporou. V klubu ODS jsou zastánci homosexuálů v menšině.
Registrované partnerství mohou homosexuálové již nyní uzavírat v jedenácti zemích Evropské unie. Nizozemští, švédští a dánští homosexuálové mohou i osvojovat děti.
