Pokud se rozhodnu byt pořídit a nepospíším si, tak od roku 2007 z oněch 2 mil. odvedu 19% na DPH – 380tis. Uvážím-li dále, že cena bytů je například v Praze o ca 15% zvýšená v důsledku převisu poptávky nad nabídkou (způsobené hlavně regulaci nájmů a odprodejů bytů obcemi stávajícím nájemníkům za směšné ceny), znamená to zvýšení ceny o ca 300 tis. Kč.
Suma sumárum: na pořízení bytu v jinak tržní ceně 1,32 mil Kč musím vynaložit dalších 2,68 mil Kč – 2,38 mil Kč státu a 300 tis Kč developerovi. Díky nejrůznějším zásahům státu mi tedy zbude pouze 1/3 (!) mých původních příjmů.
Pokud mě ani tato zrůdná představa neodradí, tak stát má připravenou další sadu: nabyv byt, stávám se plátcem daně z nemovitosti a jsa majitelem majetku, jsem povinen sám sebe bonzovat a v majetkovém přiznání se zpovídat se z toho, jak je možné, že jsem mi zbylo tolik peněz na jeho pořízení. Hrozivá je přitom představa, že si stát pod záminkou boje s šedou ekonomikou takto dělá přehled o těch, kdo jsou chopeni vydělat peníze a kde se skrývají jejich majetky (konfiskace nastane až uzraje čas).
Ať žijí liberální principy.
