O válce s Irákem rozhoduje Afrika

Válka o Irák na diplomatické frontě vrcholí. Spojené státy dnes podle diplomatů požádají, aby se nejpozději ve středu hlasovalo o rezoluci, která dává Bagdádu ultimátum do 17. března. Ministr zahraničí USA Colin Powell věří, že rezoluci podpoří devět či deset členů Rady bezpečnosti.

Ke schválení rezoluce je potřeba devět hlasů a žádné veto. Usnesení tak mohou zastavit hlavně Francie, Rusko a Čína, které vedle USA a Británie právem veta disponují.

Ruský prezident Vladimír Putin údajně naznačil, že Moskva práva nevyužije. "Prezident Bush získal z telefonického rozhovoru s Putinem rozporný dojem - že sice není na jeho straně, ale veto nepoužije," uvedl týdeník Time s odvoláním na nejmenovaného představitele Bílého domu.

Diplomaté se domnívají, že nebude vetovat ani Čína. Černý Petr by tak zůstal v rukou Paříže, která ale stále doufá, že se proti válce vysloví dost členů RB OSN.

Francouzský ministr zahraničí Dominique de Villepin přiletěl ráno do Angoly, kde se pokouší získat podporu pro odmítavý postoj. Angola je jedním z deseti nestálých členů rady, stejně jako Kamerun či Guinea, kam se Villepin rovněž chystá.

RADA BEZPEČNOSTI OSN

STÁLÍ ČLENOVÉ S PRÁVEM VETA
Čína, Francie, Rusko, Spojené státy, Velká Británie

NESTÁLÍ ČLENOVÉ
Angola, Bulharsko, Guinea, Chile, Kamerun, Mexiko, Německo, Pákistán, Sýrie, Španělsko

Francie má v této oblasti Afriky tradiční politické i ekonomické zájmy, ale o hlasy těchto extrémně chudých nebo občanskou válkou zpustošených zemí usilují i Spojené státy.

Ministr zahraničí Guineje navštíví tento týden Washington. "Mluvíme s lidmi o jejich zájmech," uvedla poradkyně pro otázky národní bezpečnosti amerického prezidenta Condoleezza Riceová na dotaz, zda Washington slibuje nestálým členům finanční pomoc.

Podporu rezoluci zatím vedle předkladatelů USA, Británie a Španělska veřejně vyslovilo jen Bulharsko. Usnesení naopak s největší pravděpodobností odmítnou Francie, Čína, Rusko, Německo a Sýrie.

Podle AP se objevují náznaky, že se Kamerun přiklání k americkému postoji. Diplomaté USA se nyní zaměřují na Angolu, Guineu a Chile.

Další nerozhodnutí členové Mexiko a Pákistán, kteří jsou na dobrých vztazích s USA v mnoha směrech závislé, chtějí dát diplomacii více času a vyjednat delší ultimátum.

Do ohniska diplomatického tlaku se dostal o víkendu i chilský prezident Ricardo Lagos. V pátek mu telefonoval George Bush, v neděli Jacques Chirac a premiéři Británie a Španělska Tony Blair a José Maria Aznar. Lagos se nakonec vyslovil pro prodloužení inspekcí o několik měsíců.

Pokud rezoluce projde, může válka vypuknout kdykoli po 17. březnu. Washington navíc opakovaně uvedl, že do ní půjde i bez podpory OSN.

Trpělivost s Irákem ztrácejí pomalu i zbrojní inspektoři. Šéf agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej vyzval Bagdád, aby výrazně zlepšil spolupráci.

"Je třeba dramatická změna v přístupu a upřímnosti," vzkázal. Příští dva týdny podle něj rozhodnou, jestli bude válka.

JAK SE HLASUJE V RADĚ BEZPEČNOSTI

Hlasuje se veřejně. Návrh je přijat, pokud pro něj hlasuje nejméně devět členů. Jestliže je jeden ze stálých členů rady proti návrhu, může jej vetovat. Jestliže stálý člen návrh nepodporuje, ale nechce jej vetem zablokovat, může se hlasování zdržet. Patnáct členských států RB OSN má rovněž možnost - velmi zřídka využívanou - opustit své křeslo a hlasování se nezúčastnit.

Scénáře v případě rezoluce k Iráku
1. Na dotaz předsedy, kdo je pro, zdvihnou zástupci devíti zemí ruku. Návrh je na cestě ke schválení.
2. Na dotaz předsedy, kdo je proti:
a) zástupce nejméně jedné země s právem veta zdvihne ruku, návrh je zamítnut.
b) nikdo ze zástupců zemí disponujících právem veta ruku nezdvihne, rezoluce je přijata.
3. Předseda se zeptá, kdo se zdržel.

1. Na dotaz předsedy, kdo je pro, zdvihnou ruku zástupci méně než devíti zemí. Návrh nezískal většinu nezbytnou pro přijetí.
2. Na dotaz předsedy, kdo je proti, mohou stálí členové RB OSN pouze vyčkat dotazu, kdo se hlasování zdržel.
3. Předseda se zeptá, kdo se zdržel.

Jak využívají stálí členové veto
USA: použily veto 76krát, naposledy 20. prosince vetovaly návrh rezoluce odsuzující Izrael za zabití několika pracovníků OSN, který získal podporu 12 hlasů.
Rusko: použilo práva veta nejčastěji, 120krát, naposledy 2. prosince 1994 v případě návrhu rezoluce týkající se přepravy zboží mezi Bosnou a Jugoslávií.
Velká Británie: použila veto 32krát, naposledy 23. prosince 1989 k návrhu rezoluce k Panamě.
Francie: použila veto 18krát, naposledy 23. prosince 1989 k návrhu rezoluce k Panamě.
Čína: vetovala návrhy rezolucí pětkrát, naposledy 25. února 1999 návrh rezoluce na vyslání sil OSN do Makedonie.