Policisti se už dopustili skoro všech zločinů a opovrženíhodných činů, které mohou skandalizující kritiky napadnout.
Dopustili se i činů, které kritiky ani nenapadly - účast policejních specialistů v tlupě organizovaných zločinců - co obludnějšího ještě chcete?
Obraz policie na veřejnosti je mizerný - jsou jistě tisíce policistů poctivých, kvalitních, ale v popředí už řadu let stojí (kolik asi?) policisté neschopní a ničemní.
Policejní prezident se cítí unaven - kritika jej obtěžuje, považuje ji za nespravedlivou. Podle jeho názoru je policie v dobrém evropském stavu, má úspěchy, za které vydává dokonce i každý nový skandál - u špatné policie by se ten skandál ani nevyšetřil, říká.
Podobně mluví i exministr vnitra. Ten dokonce opatřuje vedení policie jakési "alibi" - za skandály nemohou být vedoucí policisté odpovědní, protože příště už by se nic nevynořilo, říká Gross. Sledu policejních afér dokonce říká vzletně: "zvolili jsme politiku, že problémy se nebudou zametat pod koberec".
To je pěkný příklad, jak ze svinčíku u policie lze udělat přednost - čím víc skandálů vyplave, tím "odvážnější" je vedení. Je to fascinující logika: čím hůř je tam, kde to my vedeme, tím lepší jsme. Má cennou přednost: aplikovat se dá všude a vždy. Za svinčík v policii bychom měli být vlastně vděčni.
Nepotřebujeme ale bitku o tom, co si kdo o vedení policie myslí - potřebujeme lepší policii, a tedy i lepší vedení - s koncepcí, s odvahou a tvrdostí. Kolář s Grossem (dnes Bublanem) by místo fňukání, že je někdo neprávem považuje za neschopné úředníky, měli konat v policii - zvyšovat její kvalitu a přesvědčit o tom veřejnost. Oba (všichni tři) veřejnosti slouží, ona je jejich pánem.
Nadávat kritikům nemá smysl smysl má diskvalifikovat je lepší policií s minimem skandálů. Vždyť - co si má počít veřejnost, když své policii nevěří? Číst výmluvy činitelů v novinách?
