Pět let lidé poslouchali zprávy o tom, jak nový pardubický Technopark za skoro půl miliardy korun z veřejných peněz změní město v centrum vývojářů, programátorů a vědců, kteří budou vymýšlet inovace pro výrobce dílů na letoun Airbus A380 či automobil Bentley.
Dnes už je jasné, že celý projekt podporovaný 300 miliony z Evropské unie skončil krachem. Haly jsou prázdné. Vývojáři nikde na obzoru a místo toho, aby Technopark produkoval plánované mnohamilionové zisky, je to stroj na výrobu dalších a dalších dluhů. Park tak nyní dluží společnosti Geosan Group, která jej vybudovala, už 150 milionů korun.
"Upřímně řečeno, z cíle, kvůli němuž tam evropské peníze mířily, není realizováno téměř nic," řekl hejtman Radko Martínek.
TECHNOPARK PARDUBICETechnopark slavnostně zahájil provoz 3. září 2008. Měl se stát technologicky nejvýznamnější součástí průmyslové zóny ve Starých Čívicích. Během několika let měl zaměstnat stovky vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Stál přes 400 milionů korun, 300 milionů hradila Evropská unie. Nyní dluží 150 milionů korun. Není zaplněn ani z poloviny, v jeho areálu podniká 8 firem, které zaměstnávají 130 osob. Univerzitní studenti ani pedagogové ho nevyužívají. |
Pardubický kraj, který stál na začátku zrodu technologického parku, tak dává ruce pryč a ochotně nabízí Pardubicím, ať si jeho akcie tohoto nepovedeného podniku zadarmo vezme.
Město o park nestojí
Město nad takovým danajským darem váhá a přemýšlí, jak Titanik zachránit před potopením. Pokud by totiž v dohledné době přestal fungovat, Evropská unie by mohla požadovat zpátky svých 300 milionů korun. Ovšem město se moc necítí na to, aby vdechlo podniku druhý život.
"Město ani kraj nejsou podnikatelé a nemají zajišťovat naplněnost technologických center," říká přitom primátorka Štěpánka Fraňková.
Navíc podle ní nejde jen o umoření dluhů, ale o nastolení takových podmínek, aby byl podnikatelský inkubátor funkční.
Náměstek hejtmana Roman Línek, který byl u zrodu Technoparku, odpovědnost za fiasko odmítá. "Manažeři společnosti nesplnili mé očekávání," uvedl Línek. Příčinou dluhů je podle něj to, že kalkulovali s příjmy v době konjunktury a nedostatku prostor k podnikání. Park měli využít zvláště dodavatelé automobilového průmyslu, což s krizí padlo.
Jenže takové výmluvy hejtman Radko Martínek kategoricky odmítá a tvrdí, že stavba Technoparku, kterou rozjeli jeho předchůdci, nebyla dobře připravena. "Celé to bylo postavené na vodě. Bohužel se ani nikdo nezabýval tím, kdo bude v Technoparku fungovat. Neberu ani výmluvy na ekonomickou krizi. Projektu jednoznačně chyběla lepší příprava," uvedl Martínek.
Spolupráce s univerzitou vázne
Potíž je v tom, že kraj ani město nebyly vůbec připraveny podpořit podnikatelský inkubátor v Technoparku z vlastních peněz tak, jak to dělají jinde. Technopark tak nasadil tržní nájmy. "Proto o to není příliš velký zájem a nefunguje spolupráce s univerzitou," řekl rektor pardubické univerzity Miroslav Ludwig.
Zastupitelé Pardubic mají před sebou dvě varianty. Buď pomoc topícímu se Technoparku odmítnout, anebo budou ručit u směnky pro věřitele. Pak ale riskují, že dříve nebo později za nepovedený experiment zaplatí obyvatelé Pardubic. "Jedinou možností je zřejmě veřejná dražba nevyužité haly, která by zčásti umořila dluh vůči Geosanu. Bohužel nevidíme jako město jiné řešení než směnku, která má velká úskalí," řekla primátorka. "Směnka? To je velmi nebezpečná forma financování," řekl hejtman Radko Martínek.
