Lhůta pro podávání přihlášek kandidátů shodně uplynula v úterý ve čtyři hodiny odpoledne.
Největší výběr budou v Moravskoslezském kraji
Ve všech 13 krajích kandidují ČSSD, ODS, KSČM, KDU-ČSL, US- DEU, tedy hlavní parlamentní strany, a také hnutí Nezávislí a SNK sdružení nezávislých a Pravý Blok, které povzbudil jejich výsledek ve volbách do Evropského parlamentu.
Patří k nim i Evropští demokraté, kteří své zástupce nemají pouze na Vysočině. Straně zelených zase chybějí kandidáti v Pardubickém kraji.
Mnohé z malých neparlamentních stran, často s regionálním dosahem, ale kandidují pouze v jednom kraji nebo v koalici. Platí to například pro Volbu pro město, Hnutí za harmonický rozvoj obcí a měst, které má svého zástupce v Senátu, či Stranu venkova. V Ústeckém kraji nominovala své kandidáty i Evropská strana za důstojné stáří.
Největší výběr budou mít voliči v Moravskoslezském kraji, kde kandidátky předložilo 21 seskupení, o šest více než v roce 2000. Téměř stejně na tom budou lidé v Ústeckém kraji, kde kandidátky předložilo 20 politických uskupení. Jen mezi deseti kandidátkami se budou naopak stejně jako před čtyřmi lety rozhodovat voliči v Pardubickém kraji.
Patnáct stran nebo koalic kandiduje v krajích Královéhradeckém, Plzeňském, Olomouckém a Středočeském. Mezi 16 kandidátkami se budou moci probírat lidé v Jihomoravském a Libereckém kraji, 14 stran, hnutí nebo koalic nabídlo své kandidáty voličům ve Zlínském a Jihočeském kraji. Třináct kandidátek bylo přihlášeno v Karlovarském kraji, tucet kandidátek na Vysočině.
Změny čekají i Senát
Více než dvě stovky kandidátů chtějí uspět letos v listopadu ve volbách do Senátu. Je jich o 65 více než při senátních volbách před šesti lety, ze kterých vzešli senátoři končící letos.
Největší zájem byl o kandidaturu v Praze 10, kde se přihlásil rovný tucet adeptů na senátora. Jen o jednu přihlášku méně dostali úředníci v obvodu Ostrava-město. Rovných deset kandidátů se přihlásilo na Karlovarsku, Bruntálsku a Frýdeckomístecku. Nejmenší zájem byl naopak o kandidaturu na Jičínsku, kde bude mít obhájce mandátu Jiří Liška z ODS jen čtyřčlennou konkurenci.
Podobná je situace v libereckém obvodě, kde místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) nebude mít protikandidáty z KDU-ČSL ani US-DEU. Lidovecký kandidát ze zdravotních důvodů v pondělí odstoupil, unionisté Sobotku mají za bezkonkurenčního favorita.
Pouze šest kandidátů chce být zvoleno do Senátu na Plzeňsku nebo na Pardubicku, kde mandát obhajuje Jaroslava Moserová (ODA). Celkem se o znovuzvolení nyní uchází jen 14 z 27 senátorů, z nichž ovšem Richard Falbr (ČSSD) a Zuzana Roithová (KDU-ČSL) se stali evropskými poslanci.
Navrhující seskupení letos vsadila jednak na své členy a příznivce, hlavně Nezávislí oslovili i mediálně známé osobnosti. Dokladem jsou například hudebníci Petr Janda a Antonín Gondolán. Lidovci nominovali mimo jiné herce a režiséra Jana Kačera a zakladatelku nadace Naše dítě Zuzanu Baudyšovou, unionisté zase Karla Schwarzenberga.
Hlavně na své politiky se orientovala ODS. Kromě Sobotky a Lišky mandát obhajuje také stínový ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, z regionálních politiků se o zvolení pokoušejí pardubický primátor Jiří Stříteský a jeho plzeňský kolega Jiří Šneberger. Ze současných senátorů nebudou svůj mandát obhajovat například šéf ODS a místopředseda Senátu Mirek Topolánek kvůli aspiraci na zvolení poslancem, další místopředseda Senátu Jan Ruml z US-DEU a exministr zemědělství Jan Fencl (ČSSD).
Před šesti lety kandidovalo do Senátu 142 osobností, do finálového klání postoupilo 137 z nich. Také řady letošních kandidátů mohou prořídnout, pokud někteří z nich nebudou mít své přihlášky v souladu se zákonem. Čas na odstranění nedostatků mají do 16. září.
Kromě řádné obměny třetiny horní komory se na podzim uskuteční ještě doplňovací volby do Senátu.
V říjnu se otevřou volební místnosti v Praze 4 a na Znojemsku. Voliči v nich vyberou nástupce europoslanců Josefa Zieleniece a Vladimíra Železného z celkem 12 kandidátů. Lhůta pro podávání přihlášek pro tyto volby už skončila minulé pondělí.
