Dcera Jana Jaroše skutečně porodila na Ústecku první dítě roku 2011. Ihned po porodu ale dala holčičku k adopci. Ústecký magistrát proto musel vymyslet, komu předá finanční dar 20 tisíc korun, který přísluší právě prvnímu novorozenci v okrese. Zástupci města ho nakonec dali rodičům malé Nikolky, která se narodila jako druhá v pořadí.
Jenže matka prvního novorozence roku 2011 si své rozhodnutí o adopci rozmyslela a dožadovala se i finančního daru. Město to po poradě s právníkem odmítlo.
Jan Jaroš tvrdí, že dcera byla už během porodu pod velkým psychickým tlakem.
"Tlačili na ní, aby se rozhodla, zda si dítě ponechá. Na takové rozhodnutí má přitom zákonnou lhůtu šest týdnů," tvrdí Jaroš. Dodal, že jeho třiadvacetiletá dcera s ním žije ve společném bytě, je nezaměstnaná a s otcem dítěte se už neschází.
"O peníze od města nám nejde. Chceme jen uznat, že se naše Verunka narodila jako první na Ústecku. Vadí mi, že se zapřela skutečnost, že první dítě je naše," dodal Jaroš.
Jeho dcera si navíc podle něj adopci rozmyslela, potřebovala si prý jen s ním popovídat. "Potřebovala slyšet, že jí podpořím," řekl Jaroš.
Matku jsme k ničemu nenutili, tvrdí nemocnice
Zástupci společnosti Krajská zdravotní, která vedle té ústecké sdružuje ještě další čtyři největší nemocnice v regionu, Jarošova slova o nátlaku odmítají.
"Nemocnice postupovala standardně. Personál přistupoval k matce citlivě, jako v ostatních případech," uvedl mluvčí Krajské zdravotní Jiří Vondra. Dál nechtěl případ komentovat, přijde mu prý nemravný.
Už v úterý ale Vondra ke sporu řekl, že Verunku - Jarošovu vnučku - nemohla nemocnice uvádět jako první narozenou na Ústecku. "To dítě bylo určené k adopci, takže nemělo ani jméno, nebylo možné ho fotit a hlavně nemělo rodiče ani jiného zákonného zástupce, kterým by bylo možné šek s finančním darem předat," sdělil mluvčí.
Jan Jaroš není na Ústecku neznámou osobou. Patří k aktivním členům ústecké buňky KDU-ČSL. Loni kandidoval do Poslanecké sněmovny a poté byl kandidátem lidovců na senátora za Ústecko.
