Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unie nařídí tři čtvrtiny zákonů, Češi je jen schvalují

  6:08aktualizováno  6:08
Čeští politici sedí v Bruselu přesně deset let. Ačkoli toho o nich čeští voliči příliš nevědí a nejčastěji zmiňují jejich vysoké odměny, vliv evropských poslanců stále roste. Paradoxně jsou to právě oni, kdo ovlivňují životy občanů v jednotlivých členských státech mnohem víc než jejich tuzemští kolegové.

Jednání Evropského parlamentu ve Štrasburku (ilustrační snímek) | foto: Reuters

Podle odborných odhadů totiž právě z bruselské iniciativy vychází až 80 procent českých zákonů (nejvíce je to u legislativy týkající se životního prostředí). "To, že je potřeba změnit zákon, většinou vychází z rozhodnutí evropských orgánů, na základě toho začne pracovat příslušný resort a návrh zákona nařídí. Je to v rozmezí 70 až 80 procent," říká předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).

KVÍZ: Deset otázek k deseti letům v Evropské unii

Otestujte se, co víte o EU

Jeho slova potvrzuje také odbornice na evropské instituce Zuzana Kasáková, která přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. "Tvrdá data pro to nemáme, ale odhadujeme to na zhruba 75 procent. I proto je zvláštní, že volby do Evropského parlamentu jsou u nás vnímány jako nějaké volby druhého řádu, ale tak to vůbec není, jsou pro nás velmi důležité," říká.

Fotogalerie

Jak jsme vstupovali do Evropy

I když se vliv evropského parlamentu podpisem Lisabonské smlouvy zvýšil, členské státy se při volbách do Evropského parlamentu stále potýkají s klesající volební účastí a rostoucím nezájmem.

Jinak tomu není ani v České republice. Z bruselské legislativy si většina obyvatel vzpomene na tu, která zakázala klasické žárovky nebo zavedla energetické štítky. Jenže evropské pole působnosti je mnohem širší. Evropský parlament ovlivňuje podobu zákonů v životním prostředí, nově také zemědělství, ale třeba i zdravotnictví.

Neplatí tvrzení "o nás bez nás"

Zákony, které také vzešly z Bruselu

Kritizované

Novela zákona o hospodaření s energií: Zavádí energetické štítky, které postupně budou muset mít všechny domy i byty.

Zavedení ekologických požadavků pro světelné zdroje pro domácnosti: Zrušení klasických žárovek vyvolalo v Česku zřejmě největší odpor ze všech zákonů.

Chválené

Konec slim cigaret: Zpřísnění tabákové směrnice se do dvou let musí dostat i do českých zákonů.

Krabičky zároveň "ozdobí" fotky nádorů.

Novela zákona o spotřebitelském úvěru: Zpřísňuje pravidla a více chrání občany před podvody.

Kvůli některým směrnicím a nařízením směřuje do Bruselu často ostrá kritika stojící hlavně na představě, že bylo rozhodnuto "o nás bez nás". Jenže to tak docela pravda není a právě evropský poslanec má šanci společně s celou vládou rozhodnutí ovlivnit.

"Kritické zákony nelze házet jen na parlament, s ním spolurozhoduje i Rada, v níž jsou ministři, i ti čeští. Hlavně je to většinou běh na dlouhou trať. Že budou žárovky končit, se vědělo několik let dopředu, nikdo tomu nevěnoval pozornost. Je to problém strategického myšlení, Češi musí vědět, čeho chtějí dosáhnout. Poslanci mohou návrhy usměrňovat. Českých zástupců tam bude sice jen 21, což není moc, ale mohou najít podobně smýšlející sousední poslance a domluvit se s nimi," říká Kasáková.

Podle ní vliv jednotlivého poslance závisí jednak na kontaktech, které si při svém působení udělal, ale také na frakci, ve které je. Největší je ta socialistická a lidovecká.

"Naše práce lidi nezajímá"

Sami europoslanci, kteří mají možnost srovnávat práci v českém a Evropském parlamentu, zdůrazňují, že i když se to možná na první pohled nezdá, v Bruselu je práce mnohem náročnější. "Čeští europoslanci na rozdíl od kolegů z jiných zemí také jednoznačně pociťují nezájem o podstatu jejich práce doma. To může být pro někoho frustrující," říká poslanec Miroslav Ouzký z ODS.

Díky Lisabonské smlouvě se navíc pravomoci Evropského parlamentu rozšířily. Poprvé tak europoslanci budou volit předsedu Evropské komise. Nově také spolurozhodují o tom, jak bude nakládáno s penězi daňových poplatníků: spolu s členskými státy vytvářejí podobu dlouhodobého evropského rozpočtu a pak také schvalují jednotlivé rozpočty na každý rok.

Souhlas parlamentu je vyžadován také pro každé rozšíření EU a pro uzavírání obchodních a jiných mezinárodních dohod se třetími zeměmi.

Celkem sedí v Bruselu 766 europoslanců. Česko má v Evropském parlamentu 22 poslanců. Tři čtvrtiny zákonů, které schvaluje český parlament, vycházejí z iniciativy Evropské unie. Čtvrtina zákonů, které česká sněmovna schválí, vzniká z iniciativy českých institucí, tedy vlády, parlamentu, krajů. Zbytek zákonů zpravidla předkládá vláda na pokyn Evropské unie.







Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.