Royalová získala podle konečných výsledků 25,83 procenta hlasů. Už jí sice přímo či nepřímo vyslovilo podporu všech šest kandidátů krajní levice, která letos absolutně propadla. Samotné levicové hlasy jí na Sarkozyho však ani náhodou nestačí.
Její rival - gaullista Sarkozy - si vydobyl důvěru 31,11 procenta voličů. Navíc může počítat s příznivci pravicového extremisty Jean-Marie Le Pena. Ten nikdy neodešel od prezidentských voleb pokořen tak jako letos. S výsledkem 10,51 procenta skončil až jako čtvrtý.
Podporu Sarkozymu, který mu sebral hlasy Francouzů, kteří si přejí utužení imigrační politiky, ale nevyslovil. Vadí mu jeho přistěhovalecké kořeny. Ale těžko si představit, že by Le Penovi věrní raději volili socialisty, kteří jsou vůči přistěhovalcům docela vstřícní.
Poražený čeká na nabídky
Centrista Bayrou je tak nyní na francouzské politické scéně žádané zboží. Zatím se k podpoře ani jedné strany nevyjádřil a vyčkává, co mu za očekávané dobrozdání nabídnou.
Ve hře jsou i vládní posty v exekutivě nové hlavy státu. Není jisté, zda vlajkou gaullistů či socialistů vůbec začne mávat. Podle jeho poradkyně Marielle de Sarnezové s projevem na toto téma vystoupí ve středu.
Politické kšefty jsou jedna věc, vlastní rozum voličů jiná. Lidé samo sebou mohou doporučení svých lídrů naprosto ignorovat a řídit se podle svého. Mnoho voličů, kterým do druhého kola neprošel jejich favorit, si může myslet, že už nemají o čem hlasovat.
INFOGRAFIKAPodle průzkumů jsou Bayrouovi příznivci zatím rozděleni na poměrně stejné části. Na jejich nalákání na tu správnou stranu spustily oba rivalské tábory masivní kampaň. Dobrovolníci vyrážejí do ulic s novými letáky a hesly, pouští se do rozhovorů s kolemjdoucími.
"Tím všechno začíná. Musíme občanům ukázat, že Ségolene chce dělat politiku s lidmi. Ne mimo ně. Čeká nás však hodně práce,“ vyprávěl nadšeně na povolební party mladý socialista Thomas.
Souboj před kamerami zamává s preferencemi
Hlavní tíha kampaně bude samozřejmě na Royalové a Sarkozym a na tom, jak projeví sílu své osobnosti při střetu před kamerami. První televizní debata v přímém přenosu se odehraje už 2. května.
V ní se dávají větší šance Sarkozymu, který je přirozený rétor a umí se na obrazovce dobře prodat. Royalová sice státnicky a přitažlivě působí na fotografiích, ale jakmile pronáší delší projev, veškeré kouzlo je pryč.
Rozdíl byl dobře patrný při nedělních povolebních projevech. "Sarko“ mluvil spatra a razantně gestikuloval. "Ségo“ vystoupila s hodinovým zpožděním a při své děkovačce připomínala nesmělou studentku pedagogické fakulty, která poprvé předstoupí před rozjívenou třídu.
Ať už nakonec vyhraje, kdo chce, už nyní se politici a periodika shodují, že v těchto volbách zvítězila francouzská demokracie.
Proč? K urnám se dostavilo 84,6 procenta voličů. Taková volební angažovanost se v Galii viděla naposledy, když do prezidentského klání vstoupil legendární Charles de Gaulle. Jako by Francouze, kteří se zdáli být politikou otráveni, začaly veřejné záležitosti zase zajímat.
