Namísto toho jsme svědky chaotických argumentů tzv.ekologického sdružení Sojka. Jeho předseda Míček pak nešetří výrazy jako "lži, desítky zničených stromů, stržení vegetačního krytu na stovkách metrů čtverečních, úplné mizení chráněných druhů, ohrožování existence horského lesa" a jiná katastrofická sdělení. Rozum zůstává stát nad tím, co dokážou dvě rolby při úpravě svahů přes sněhovou pokrývku natropit. Botanici a znalci jesenické přírody se jen shovívavě usmívají, když slyší, že lyžaři způsobili vymizení "Šíchy Oboupohlavné", rostliny, která roste především na skaliskách. Když slyší, že lyžaři na sjezdovkách A a C ohrožují 200 let staré stromy (že by po nich lyžovali?). Pan Míček pak zcela bezostyšně balamutí veřejnost, když zlehčuje dopady na zaměstnanost v regionu i na existenci turistického zázemí, středisek a chat na Pradědu. I ekonomický diletant si dokáže představit co postupně způsobí pokles návštěvnosti lyžařského střediska. Že tři "velkoryse" povolené nejmenší vleky neuživí ani jednu chatu a přesně k tomuto směřují, je nabíledni. Kolik zájezdů a turistů se ubytuje v "rekreačním středisku" se třemi malými vleky? Zvláště alarmující je pak Míčkův návrh na vybudování dalších "stovek kilometrů" běžeckých tras, které by měly turisty přilákat. Zjevně tento člověk, který všechno ví, neví nic o tom, co obnáší budování a údržba byť jen jedné trasy, o vlivu na zaklínané životní prostředí nemluvě.
A ministr životního prostředí? Ten není v obraze vůbec. Je mu lhostejný názor vedení kraje (k čemu tedy vlastně ten kraj máme?), jsou mu lhostejné názory starostů a podnikatelů. Namísto toho sčítá vleky v regionu a zrušení dvou nejnavštěvovanějších bagatelizuje. Se zarážející logikou vyrábí z komára velblouda, když se dozví, že neukázněný zaměstnanec vjel do rezervace na sněžném skůtru. "Vidíte, já jsem to říkal, nedá se jim věřit", odkrývá v televizi zásadní odhalení. Dle této logiky bychom museli např. za chybu lékaře zavřít celou nemocnici či za chybu řidiče zastavit provoz na silnici.
A přírodní rezervace? Opět podivná tvrzení pana Míčka. Jistěže zde bylo několik rezervací i před vybudováním některých vleků. Žádná však vleky nezahrnovala. Vleky tedy v rezervaci stavěny nebyly. Pouze následně pak někoho napadlo menší rezervace sjednotit do jedné velké, ta pak zahrnula i lyžařské sjezdovky.
O co tedy vlastně jde a co je v pozadí celé nafukované kauzy? Není náhodou onen pan Míček asistentem poslance Hradila (ČSSD) z Jeseníku? Není náhodou pan Figura, majitel a provozovatel oněch vleků krajským zastupitelem za KDU-ČSL a možná kandidátem na poslance? Nepere se tu náhodou ještě nezašpiněné politické prádlo? Nesnaží se někdo likvidovat potencionálního politického konkurenta? Nebo je za vším jen obyčejný ekonomický kalkul, počítající s přirozeným nárůstem rekreantů na jesenické straně Jeseníků na úkor strany vrbensko-bruntálské? Ani já, stejně jako někteří starostové, nemám rád politizaci situace. Avšak položme si otázku: Kdo politizuje? Ať se na věc dívám z kterékoli strany, připadají mi "přírodní" argumenty natolik nafukované, nesmyslné, v mnohém nepravdivé, že odpovědi na výše uvedené otázky mají mnohem více logiky.
Ať už je pravda jakákoli, jedno je jisté. Krajská vedení jsou zde od toho, aby hájila zájmy kraje.(což v tomto případě činí). A situace, která nastala v Jeseníkách je čítankovým příkladem. Jsem jednoznačně pro to, aby kraj měl v záležitostech ochrany přírody a rozvoje svých regionů rozhodující pravomoci a snad i jisté právo veta. Přes názor jakéhokoli osvíceného ministra a jeho úředníků či přes názor samozvaných tzv.ochránců, kteří v podobných případech jako je tento dosáhnou jen svého zviditelnění. Navíc bychom se měli zamyslet, nakolik potřebujeme podobné "Sojky", které nedokážou jednat jinak než zákazy a metodami "zpátky na stromy".
A ministr životního prostředí? Ten není v obraze vůbec. Je mu lhostejný názor vedení kraje (k čemu tedy vlastně ten kraj máme?), jsou mu lhostejné názory starostů a podnikatelů. Namísto toho sčítá vleky v regionu a zrušení dvou nejnavštěvovanějších bagatelizuje. Se zarážející logikou vyrábí z komára velblouda, když se dozví, že neukázněný zaměstnanec vjel do rezervace na sněžném skůtru. "Vidíte, já jsem to říkal, nedá se jim věřit", odkrývá v televizi zásadní odhalení. Dle této logiky bychom museli např. za chybu lékaře zavřít celou nemocnici či za chybu řidiče zastavit provoz na silnici.
A přírodní rezervace? Opět podivná tvrzení pana Míčka. Jistěže zde bylo několik rezervací i před vybudováním některých vleků. Žádná však vleky nezahrnovala. Vleky tedy v rezervaci stavěny nebyly. Pouze následně pak někoho napadlo menší rezervace sjednotit do jedné velké, ta pak zahrnula i lyžařské sjezdovky.
O co tedy vlastně jde a co je v pozadí celé nafukované kauzy? Není náhodou onen pan Míček asistentem poslance Hradila (ČSSD) z Jeseníku? Není náhodou pan Figura, majitel a provozovatel oněch vleků krajským zastupitelem za KDU-ČSL a možná kandidátem na poslance? Nepere se tu náhodou ještě nezašpiněné politické prádlo? Nesnaží se někdo likvidovat potencionálního politického konkurenta? Nebo je za vším jen obyčejný ekonomický kalkul, počítající s přirozeným nárůstem rekreantů na jesenické straně Jeseníků na úkor strany vrbensko-bruntálské? Ani já, stejně jako někteří starostové, nemám rád politizaci situace. Avšak položme si otázku: Kdo politizuje? Ať se na věc dívám z kterékoli strany, připadají mi "přírodní" argumenty natolik nafukované, nesmyslné, v mnohém nepravdivé, že odpovědi na výše uvedené otázky mají mnohem více logiky.
Ať už je pravda jakákoli, jedno je jisté. Krajská vedení jsou zde od toho, aby hájila zájmy kraje.(což v tomto případě činí). A situace, která nastala v Jeseníkách je čítankovým příkladem. Jsem jednoznačně pro to, aby kraj měl v záležitostech ochrany přírody a rozvoje svých regionů rozhodující pravomoci a snad i jisté právo veta. Přes názor jakéhokoli osvíceného ministra a jeho úředníků či přes názor samozvaných tzv.ochránců, kteří v podobných případech jako je tento dosáhnou jen svého zviditelnění. Navíc bychom se měli zamyslet, nakolik potřebujeme podobné "Sojky", které nedokážou jednat jinak než zákazy a metodami "zpátky na stromy".
