Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O osudu viníků násilné kolektivizace venkova rozhodne soud

  22:06aktualizováno  22:06
Krajský soud v Praze bude rozhodovat o tom, zda jsou případy násilné kolektivizace zemědělců z 50. let promlčené, či zda mají být viníci souzeni. Bude totiž projednávat případ bývalého rakovnického okresního tajemníka Rudolfa Pavlíčka, který předtím uspěl u rakovnického soudu.
Polnosti a hospodářství sedláků byly v 50. letech násilně zkonfiskovány. Ilustrační foto

Polnosti a hospodářství sedláků byly v 50. letech násilně zkonfiskovány. Ilustrační foto | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Trestního stíhání lidí, kteří prováděli násilnou kolektivizaci sedláků, se nyní domáhá asi 350 poškozených. Obžalováni jsou ale jen dva lidé, a právě Pavlíček je jedním z nich.

Rakovnický soudce Marcel Lehečka jej ale odmítl soudit, protože případ je podle něj promlčený a navíc se na něj vztahuje amnestie prezidenta Antonína Novotného z roku 1960. Informovala o tom televize Nova.

Rakovnický žalobce s tím ale nesouhlasí. "Na rozdíl od soudu se domnívám, že to amnestováno nebylo," řekl náměstek okresní státní zástupkyně v Rakovníku Jaroslav Schöler. Proto se obrátil na Krajský soud v Praze, aby ve věci rozhodl.

Podle Schölera podobné řízení zastavil také soud v Olomouci. "Všichni prostě čekáme, až soud vydá nějaké rozhodnutí, které bychom mohli považovat za judikát," uvedl žalobce.

Krajský soud v Praze má dostat spis Rudolfa Pavlíčka příští týden, rozhodnout by tak mohl ještě do konce měsíce.

kolektivizace venkova

Při kolektivizaci, tedy konfiskaci soukromého vlastnictví sedláků, byla většina zemědělské půdy násilně soustředěna do JZD. Jeho rentabilita byla především v padesátých letech v podstatě záporná.

Kolektivizace byla součástí takzvané socializace venkova, která znamenala brutální zásah do života místních obyvatel. Rolníci byli nuceni do družstev vstupovat pod silným nátlakem represivních složek KSČ, SNB a především STB. Vzdorující rolníci byli pod různými záminkami kriminalizováni, jejich majetek byl zabavován a poté většinou i rozkraden a jejich rodiny byly vyhnány - vysídleny většinou do pohraničí,kde byly nuceny přežívat za nelidských podmínek a také těžce pracovat především ve státních statcích.

Zdroj: Wikipedia

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ministerstvo změnilo podmínky pro mladé lékaře, mohou se hlásit do programu

Ministerstvo zdravotnictví v úterý změnilo podmínky pro letošní absolventy lékařských fakult, kteří nemohli pokračovat v dalším specializačním vzdělávání. Nově...  celý článek

(ilustrační snímek)
Povinná výbava je přežitek, míní poslanci. Ministerstvo však změny nechce

Hever, pojistky, rezervní žárovky či kolo. Na silnici jsou často k ničemu, ale když je v autě nemáte, dostanete pokutu. Česko je jednou z posledních zemí...  celý článek

Syrský uprchlický tábor Zátarí v Jordánsku (7. prosince 2014).
Miliony z Česka na pomoc Syřanům v uprchlických táborech v Jordánsku

Další miliony korun z České republiky zamíří na pomoc Jordánsku, kde v uprchlických táborech žije dlouhodobě více než milion lidí. Ti utekli z válčící Sýrie....  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.