Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O Nobelovku za mír se utká zakladatel WikiLeaks s internetovými médii

  13:31aktualizováno  13:31
Ve Skandinávii se tento týden rozdávají Nobelovy ceny. V pátek se svět dozví jméno laureáta mediálně nejsledovanější ceny za mír. K favoritům patří sociální sítě, díky nimž v Africe a na Blízkém východě nastalo "arabské jaro". Šance na ocenění má i zakladatel WikiLeaks Julian Assange.

Julian Assange má šanci na Nobelovu cenu. | foto: AP

"Bude to zajímavá a velmi významná cena," naznačil před několika dny v rozhovoru pro agenturu Reuters předseda Norského Nobelova výboru Thorbjörn Jagland. "Myslím, že bude dobře přijata," dodal s tím, že totožnost laureáta Nobelovy ceny za mír patří k nejpřísněji střeženým tajemstvím na světě.

Nobelova cena

Nobelovy ceny budou laureátům slavnostně předány 10. prosince, v den výročí Nobelova úmrtí. Nobelovu cenu v daném oboru mohou získat až tři lidé. Součástí ocenění je také medaile a diplom. Ocenění nese jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Ten ve své závěti rozhodl, že jeho majetek připadne fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901.

Letošní výběr nebyl pro členy výboru vůbec snadný. Na cenu bylo podáno rekordních 241 nominací, mezi nimiž bylo 188 jednotlivců a 53 organizací.

Jagland svými slovy vyvolal spekulace, že by cenu mohli získat aktivisté, kteří se zapojili do letošní série povstání v severoafrických a blízkovýchodních státech.

Vlna nepokojů získala ve světě přízvisko "arabské jaro", přičemž aktivisté k organizování protivládních protestů využívali sociální sítě, jako je Facebook nebo Twitter, a podařilo se jim svrhnout vládu v Tunisku či Egyptě.

A o internetu se spekuluje i v případě dalšího možného favorita. Mnozí se domnívají, že prestižní cenu s finanční podporou ve výši deseti milionů švédských korun může dostat internetový server WikiLeaks. Portál, který spoluzakládal Julian Assange, se zaměřuje na zveřejňování důvěrných a utajovaných informací.

Podle norského poslance Snorre Valena, který WikiLeaks navrhl, server přispívá ke zvýšení transparentnosti ve světě, nevyjímaje demokratické společnosti.

Cena se vyhlašuje v Norsku

Cena budí kontroverze

Někdy ocenění může přímo pobouřit veřejnost, jako třeba v roce 1994, kdy ji dostal palestinský vůdce Jásir Arafat, podezřelý z podpory terorismu. Naposledy před dvěma lety svět zkritizoval ocenění Baracka Obamy. Prezident USA měl tehdy za sebou jen minimální výsledky.

Cena za mír se od ocenění v ostatních oborech liší nejenom tím, že patří k nejsledovanější a nejdiskutovanějším. Na rozdíl od ostatních ji může získat i organizace, která "vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů".

Také se jako jediná nepředává ve Švédsku, odkud pocházel vynálezce a průmyslník Alfred Nobel, ale v norském Oslu. Laureáta z návrhů vybírá pětičlenný Nobelův výbor, jehož složení určuje norský parlament.

Loni výbor cenu udělil čínskému disidentovi Liou Siao-poovi za jeho boj za lidská práva, demokracii a svobodu projevu v Číně. (více zde)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Satelitní snímek hurikánu Ophelia v 21 hodin UTC (23 hodin SELČ) 15. října 2017.
Ophelia má v Irsku na svědomí tři mrtvé, tisíce lidí jsou bez elektřiny

Bouře Ophelia, která v pondělí dorazila k Britským ostrovům, již zasáhla plnou silou Irsko. Doposud si vyžádala tři lidské životy. Silný vítr vyvracel stromy a...  celý článek

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Irácké jednotky obsadily ropný Kirkúk, Kurdové se stáhli bez boje

Irácké jednotky obsadily město Kirkúk na severu země, které bylo v držení kurdských milicí. S odkazem na prohlášení armády o tom informovala stanice...  celý článek

HMS Sheffield po zásahu argentinské rakety (4. května 1982)
Káva, nuda a fascinace raketou. Britové odtajnili zkázu lodi u Falkland

Archivy Britského královského námořnictva vydaly po 35 letech svědectví o zkáze torpédoborce HMS Sheffield. Ten se potopil po zásahu raketou během války...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.