Posledními kandidáty, které volební komise zaregistrovala, se stali liberální politička Irina Chakamadová a Sergej Glazjev z nacionalisticky orientovaného bloku Vlast.
Předtím komise schválila liberála Ivana Rybkina, který stejně jako Chakamadová veřejně a ostře kritizuje Putina. Na žádost jeho manželky po něm začala pátrat policie, protože rodina ho od čtvrtečního večera pohřešuje. - více zde
Chakamadová pranýřovala Putina za to, že vládne společnosti vybudované na lžích a strachu. Obvinila také úřady ze zatajování pravdy o teroristických aktech a nařkla Putina za způsob, jímž řešil obsazení moskevského divadla čečenskými rebely v roce 2002.
Dalšími uchazeči o post hlavy státu jsou předseda Rady federace, horní komory parlamentu, Sergej Mironov, který tvrdí, že se voleb účastní, aby podpořil současného prezidenta, Nikolaj Charitonov z komunistické strany a Oleg Malyškin z Liberálnědemokratické strany.
Neočekává se, že by kterýkoliv z kandidátů mohl porazit Putina, který se podle průzkumů těší téměř osmdesátiprocentní podpoře voličů.
SERGEJ GLAZJEV (43)
Spolu s místopředsedou Státní dumy Dmitrijem Rogozinem stojí v čele nacionalisticky orientovaného bloku Vlast, který v prosincových volbách získal překvapivě deset procent hlasů. Nyní vede stranickou frakci ve Státní dumě, ale jeho pozici oslabuje konflikt uvnitř hnutí. Do voleb nebyl navržen hnutím Vlast a tudíž musel sehnat nezbytný počet podpisů. Do parlamentu byl poprvé zvolen v roce 1993, ve volbách v roce 1999 byl na kandidátce komunistické strany. Ekonomický expert a akademik Glazjev na podzim 1993 odstoupil z funkce ministra zahraničních hospodářských vztahů v souvislosti s rozhodnutím bývalého prezidenta Borise Jelcina rozpustit parlament. Je ženatý, má dvě děti.
IRINA CHAKAMADOVÁ (48)
Vlivná podnikatelka a bývalá spolupředsedkyně Svazu pravicových sil (SPS) působila v minulé Státní dumě jako místopředsedkyně, v loňských volbách ale propadla. Liberální politička se řadí k hlasitým kritikům Putina a kandiduje sama za sebe, což vyvolalo bouři nevole u jejích stranických kolegů. Rodačka z Moskvy vystudovala ekonomii a do rozpadu SSSR se věnovala pedagogické a vědecké práci. Od roku 1990 podnikala, v roce 1993 se neúspěšně pokusila o vstup do Státní dumy. V roce 1995 se stala šéfkou strany Společná věc, kterou přivedla do SPS. V roce 1999 byla zvolena do Státní dumy a stala se místopředsedkyní parlamentu. Hovoří francouzsky. Chakamadová je po otci poloviční Japonka a je po Elle Pamfilovové teprve druhou ženou, která kandiduje na prezidentskou funkci.
NIKOLAJ CHARITONOV (55)
Kandidát za Komunistickou stranu Ruské federace (KPRF) a bývalý šéf její poslanecké frakce. Vystudovaný agronom a ekonom byl dlouhá léta šéfem sovchozu. Jeho program je totožný s KPRF: bojuje za návrat kolektivismu a za práva pracujících, volá po zákazu prodeje zemědělské půdy. Do roku 1990 byl členem místních zastupitelských orgánů a v roce 1990 byl poprvé zvolen do ruského parlamentu, v dalších volbách do Státní dumy byl vždy úspěšný. V dumě vedl prokomunistickou frakci agrárníků a nyní je zástupcem šéfa zemědělského výboru. Je ženatý a má čtyři dcery.
OLEG MALYŠKIN (52)
Kandidát za Liberálnědemokratickou stranu Ruska (LDPR). Veřejnosti neznámý bodyguard šéfa LDPR Vladimira Žirinovského a bývalý boxer Malyškin vstoupil do povědomí veřejnosti až tím, že vyprovokoval rvačku v televizním studiu. Vystudovaný důlní inženýr po ukončení sportovní kariéry pracoval v dole a v roce 1991 vstoupil do LDPR. V roce 2001 se stal šéfem ústředního výboru strany a loni v prosinci byl zvolen do Státní dumy. Je ženatý, má dvě dcery. Žirinovskij o něm prohlásil, že je "hluchý na jedno ucho a špatně mu to myslí". Pak jej ale podpořil s tím, že je to "dobrý sportovec a navíc připomíná Lecha Walesu, který se z elektrikáře stal prezidentem".
SERGEJ MIRONOV (50)
Předseda Rady federace, horní komory parlamentu hodlá kandidovat, aby podpořil Putina. Navržen byl Ruskou stranou života, v jejímž čele stojí. Rodák z Puškina u Petrohradu vystudoval čtyři vysoké školy - geofyziku na hornické akademii, dále ekonomiku, techniku a práva. Do rozpadu SSSR se živil jako geofyzik. V 90. letech pracoval v podnikové sféře, byl šéfem obchodní komory a poslancem petrohradského parlamentu. V roce 2000 vedl Putinův předvolební štáb v Petrohradu. O rok později vstoupil do Rady federace a v prosinci téhož roku byl poprvé zvolen jejím předsedou. Je ženatý, má dceru a syna.
VLADIMIR PUTIN (51)
Prezident Ruska, jehož vstup do nejvyšší politiky se datuje od srpna 1999, kdy jej tehdejší prezident Boris Jelcin jmenoval premiérem. V prosinci se potom stal po překvapivé demisi Jelcina úřadujícím prezidentem. Řádnou hlavou státu je od března 2000. Od té doby jeho popularita roste, ale ochránci lidských práv je obviňován z autoritářství. Rodák z Petrohradu vystudoval práva a 16 let pracoval v obávaném KGB. Jako špion působil hlavně v Německu. Po rozpadu SSSR vystoupil z KGB a pracoval na petrohradské radnici. V březnu 1997 se stal zástupcem šéfa prezidentské kanceláře a v červnu 1998 se stal ředitelem nástupkyně KGB, Federální bezpečnostní služby (FSB). Je ženatý, s manželkou Ljudmilou mají dvě dcery. Hovoří německy a anglicky.
IVAN RYBKIN (57)
Kdysi mocný muž, který byl za úřadování bývalého prezidenta Jelcina například předsedou Státní dumy, tajemníkem vlivné Bezpečnostní rady nebo místopředsedou vlády. Nyní je velkým kritikem Putina, kterého obviňuje, že vládne politikou strachu. Podporu má od kontroverzního podnikatele Borise Berezovského, který nyní žije s pozměněnou identitou v britském exilu. Rodák z Voroněžské oblasti vystudoval zemědělský institut a v 90. letech si vzdělání rozšířil o diplomacii a společenské vědy. Dlouhá léta působil jako pedagogický pracovník na Volgogradském zemědělském institutu, který absolvoval. V roce 1990 poprvé usedl do ruského parlamentu. V posledních letech je hlasitým kritikem války v Čečensku a žádal, aby Putin zahájil rozhovory s povstalci. Otec dvou dcer stojí v čele jedné ze socialistických stran.
