Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O krejčíkovi, který se stal obětí ženské pomsty

  10:48aktualizováno  10:48
Praha - Některé prameny tvrdí, že nejstarším doloženým domovním znamením na světě je kamenný reliéf vykladače snů na domě v egyptské Gize ze třetího století před naším letopočtem. I ve starém Římě visely vývěsní štíty na domech řemeslníků, ale malované znamení se objevilo až v egyptském středověku. Nesloužilo, jak se mnohdy uvádí, jen k rozlišení rytířů v boji, nýbrž i k označení majetku na hradech, v palácích a dalších stavbách. Ve 14. století se houfně objevovaly štíty na domech ve Francii, v Bavorsku, ale také v Praze. Předtím si Pražané označovali dům jednoduše podle jeho držitele či majitele.

Vydejme se na další vycházku do "galerie v ulicích"- tentokrát za domovními znaky v jedné z nejtypičtějších ulic Starého Města - v Celetné ulici. Nejlépe asi bude vydat se na toulku za historií v některý podvečer. Nejkratší spojení k cíli cesty je metrem B do stanice Náměstí republiky a pak pěšky k Prašné bráně, kde začíná Královská cesta.

Dílna mistra krejčího Jana v Celetné ulici číslo 10 byla kolem roku 1470 známá široko daleko. Stříhalo, šilo a zkoušelo se tam ostošest: Nebylo divu, urození šlechtici i bohatí měšťané si potrpěli na svůj zevnějšek. O co méně dbali na svou osobní hygienu, tím víc vystavovali na obdiv svou výstroj, aby každý věděl, že na to mají.

Denní koupel byla pro ně přitom věcí neznámou a splašky se jednoduše vylévaly na ulici. Když krejčí Jan bral vzácným pánům a dámám míru na šaty, vídal často své klienty jen ve spodním prádle. Jakási korpulentní měšťanská dáma prý tak páchla, že se o tom Jan zmínil po jejím odchodu svému personálu.

To ovšem neměl dělat - paní si uvnitř cosi zapomněla, vracela se a skrze nedovřené dveře slyšela, jak o ní krejčík nepěkně mluví. Nedala nic najevo, ale vzplála touhou po pomstě. Nešťastný mistr Jan netušil, že dáma je spolčena s podivínskými lidmi ovládajícími černou magii. Prokletí spočívalo v tom, že mu byla určena ptačí podoba.

Janovi narostl nejen paví chvost, ale získal i vlastnosti podobné pávům - pýchu, nadutost a sebelásku. Úplně se změnil a dokonce dal vymalovat vyšňořeného ptáka na svůj dům, který sousedé poté začali nazývat U páva.

Podobných domů už však bylo v Praze několik, takže Jan dal pro odlišení přemalovat merk bílou barvou. Domu se pak začalo jednou pro vždy říkat U bílého páva.

Krejčí se nakonec úplně zbláznil. Představoval si, že žije v rajské zahradě a coby páv je symbolem andělské nevinnosti. Spolupracovníci se mu rozutekli, živnost byla před krachem. Jakýsi zákazník, který se vrátil z cest po daleké Persii, přispěl k jeho samolibosti tím, že mu prozradil, jak staroperský mýtus oslavuje paví chvost coby sluneční symbol krásy, nesmrtelnosti a věčné blaženosti. Prý za to dostal svůj oděv s velkou slevou.

Jak to dopadlo s mistrem jehly a nůžek, to se už dnes neví, ale bílý páv na domě zůstal. Dnes je v domě restaurace Pizza Hut.

Stojí za to projít Celetnou ulicí a povšimnout si dalších domovních znaků na domech U supa, U Šalamouna, U černého slunce, U bílého lva, U tří králů, U červeného orla, U bílého krocana, U české orlice, U zlatého páva. Ulice, která je součástí Královské cesty, ve svém prvopočátku existovala již v románské době, kdy se stavěly kamenné objekty, jejihž zbytky jsou zachovány ve sklepeních dnešních budov.

Název ulice vznikl zřejmě ve 13. století podle takzvaných calt, tedy pletenek, vánoček a housek, které vyráběli pekaři, jejichž cech se v ulici i blízkém okolí usadil v hojném počtu.

Kvůli hledání znamení bychom neměli zapomenout ani na architektonický význam budov. Z tohoto hlediska je mimořádně významný dům Šrámkův - číslo 17-, od roku 1762 majetek Univerzity Karlovy, a Sixtův - číslo 2, nádherná barokní stavba na okraji Staroměstského náměstí. Z paláců je výtvarně nejhodnotnější Millesimovský s honosným barokním portálem - číslo 13 -, a Hrzánský - číslo 12.

K procházkám historickou Prahou neodlučně patří i trocha tajuplna. Strašidel v Celetné ulici mnoho není, asi by na své rejdy potřebovala víc klidu - rušno je tady totiž ve dne v noci. Na místě zmíněného Sixtova domu stával palác svaté Ludmily, z něhož vedla chodba do chrámu Matky Boží před Týnem.

U kamenného oltáře v podzemní chodbě prý kněžna Ludmila sloužila tajné mše. Pověst o katakombách, kde jsou údajně uloženy kameny z Kristovy koruny, jež Ludmila získala darem od jednoho palestinského obchodníka, který se do ní zamiloval, není doložena.

Poněkud hrůzyplnou legendou je spiritista Ulrych, který vyvolával duchy tak dlouho, až se mu jeho počínání vymklo z rukou. Záhrobní mocnosti se ho zmocnily a roztrhaly ho na kusy. Nebohý spiritista se o víkendových nocích zjevuje pozdním chodcům v průchodech a zákoutích a straší je vlastní hlavou, kterou drží v podpaží.

Celetná ulice (17. 11. 2000).

Dům u Červeného orla v Celetné ulici (17. 11. 2000).

Dům U zlatého páva v Celetné ulici (17. 11. 2000).

Dům U črného slunce v Celetné ulici (17. 11. 2000).

MIllesimovský palác v Celetné ulici (17. 11. 2000).

Dům U Bílého lva v celetné ulici (17. 11. 2000).

Hrzánský palác v Celetné ulici (17. 11. 2000).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Kletné u Oder se odehrálo vojenské cvičení záloh Safeguard 2016. Cílem...
Vojáci v záloze dostanou více peněz. Čunek litoval zrušení povinné vojny

Vojáci v aktivních zálohách se mohou těšit na vyšší odměny za účast na vojenském cvičení. Senát schválil změnu branného zákona. Ocenil ho lidovec Jiří Čunek,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu Moravy vedro, v Čechách bouřky, varují meteorologové. Víkend proprší

Závěr týdne bude deštivý, v pátek večer přijdou do Čech bouřky a nejvíce srážek se objeví v sobotu, kdy bude pršet na celém území. V neděli se začne postupně...  celý článek

Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek sledují vystoupení Miroslava Kalouska při...
GLOSA: Čtyři roky vládní nudy a rekordní zájem o parlament

Do říjnových sněmovních voleb se přihlásilo v celé zemi 31 stran a hnutí, tedy asi o třetinu více než před čtyřmi lety. Proč ten zvýšený zájem o parlament po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.