Tvrdí to Občanské sdružení majitelů domů, které prosazuje právě tržní ceny nájmů.
"V Praze je přes šedesát tisíc volných bytů, v nichž není nikdo hlášen. Z toho jen ve čtyřech tisících jsou tak špatné podmínky, že se v nich nedá bydlet. Navíc ministerstvo pro místní rozvoj odhaduje, že dvacet tisíc bytů pronajímají jejich uživatelé nelegálně," odhaduje Libor Dellin ze sdružení majitelů domů počet potenciálně volných bytů.
Ten je tak vysoký, že zájemci mají šanci si vždy relativně laciný byt sehnat. Proto i majitelé domů musí ceny držet na přijatelné úrovni.
S tím však nesouhlasí pražský radní Zdeněk Kovářík, který se zabývá bytovou politikou. "Tato čísla vycházejí ze sčítání lidu a příliš neodpovídají skutečnosti," zpochybnil Kovářík statistické šetření. Tvrdí, že v takzvaně volných bytech žijí lidé, kteří tam nemají trvalé bydliště, tedy cizinci nebo obyvatelé z jiných míst republiky. "Bytů nadbytek není. Není ale ani jejich kritický nedostatek," dodal radní.
Podle majitelů domů krizi a pocit nedostatku bydlení vytváří uměle vláda a sami úředníci, kteří navíc straší obyvatele, že po deregulaci nájmů budou majitelé nemovitostí chtít horentní sumy.
"Bytů je asi dostatek, ale není jich dost pro ty, kteří si ze svých příjmů nemohou dovolit byt koupit nebo platit vysoké nájemné. Přikláním se však k tomu, že v průběhu dvou let by se měly nájmy deregulovat," uvedl poslanec ČSSD Karel Šplíchal. "Sám jsem získal dům v restituci, takže vím, jaké jsou náklady na různé opravy," dodal poslanec s tím, že právě uvnitř jeho strany jsou na rychlost deregulace a vývoj cen různé názory.
"Nemůžeme chtít víc, než dovolí trh," uvedl místopředseda sdružení Tomislav Šimeček. V současné době však podle nich určuje ceny nájmů spíše černý trh.
Radní Kovářík připustil, že teprve tržní prostředí by ukázalo, kolik je bytů v Praze skutečně třeba. Ani on se nedomnívá, že by si majitelé domů mohli dovolit šponovat ceny příliš vysoko. "Nikdo by jejich nabídku nepřijal," řekl.
Limitované nájmy nyní způsobují, že poptávka po obecních bytech je příliš velká a město nemá dostatek bytů na uspokojení sociálně slabých obyvatel. Sdružení majitelů domů však v této souvislosti namítá: "Byty s regulovaným nájmem mají být pro obyvatele se sociálními problémy, přitom v nich bydlí ministr Lachnit nebo poslanec Křeček a další dobře postavení úředníci," uvedl Šimeček.
Kovářík tvrdí, že politici nemají naději získat obecní byt, zároveň i on připouští, že s úředníky je to jiné: "Pokud jsou nezbytní pro chod města, pak získají nájemní smlouvu na dobu určitou, tedy na dobu, po kterou pro radnici pracují."
Dosvědčují to i kauzy přidělování bytů v Praze 1, z nichž plyne, že v sociálních bytech žijí úředníci nebo lidé, kteří je získali za podivných okolností.
Slib, že ceny za bydlení nevzrostou, opírají majitelé domů o zkušenost při pronájmu nebytových prostor. "Ceny za jejich pronájem poklesly někde až na třetinu. To samé se dá očekávat i u bytů," domnívá se Libor Dellin.
