O jednom zapomenutém vakuu

- Počátkem 17. století zjistili florentští studnaři, že při kopání hlubších studní zaboha nekokážou nasát vodu výš než řekněme devět metrů. Dál voda zůstávala "viset na ničem". Dotázaný Galileo usoudil, že strach přírody z prázdnoty, kterým se vysvětlovalo nasávání vody, má svou hranici. Vzápětí jeden z Galileových žáků Torricelli spojuje problém s tlakem vzduchu a roku 1644 sestrojuje první rtuťový barometr (onomu nic, na kterém v něm visela rtuť, se začalo říkat Torricelliho vakuum). Deset roků nato magdeburský starosta Guericke, vynálezce první vývěvy, předvádí "svoje" vakuum, vzniklé mechanickým vyčerpáním vzduchu (Guerickovo vakuum). Mezitím ovšem vstupuje na scénu talentovaný francouzský matematik Blaise Pascal. 19. září 1648 vysílá svého švagra na horu Puy de Dome ležící asi kilometr nad okolní krajinou. S jediným úkolem: nést barometr a pozorovat rtuť. Ta přesně podle Pascalových předpokladů ukáže, že výšky rtuťového sloupce v uzavřené trubici na vrcholu hory ubylo... Tím je dán první důkaz, že atmosférický tlak klesá s nadmořskou výškou. Po Pascalovi se dnes jmenuje jednotka tlaku, nicméně vedle vakuí Torricelliho a Guerickova, a tyto termíny se ve vědě používaly až do počátku našeho století, bychom alespoň z historického hlediska měli používat i pojem vakuum Pascalovo; už proto, že je ho nejvíc - všude ve vesmíru.

21. září 1853 se v nizozemském Groningenu narodil fyzik Heike Kamerlingh-Onnes (zemřel 1926). 1908 zkapalnil helium a dosáhl tak tehdejšího chladového rekordu (-268,9° C). Zároveň ale začal zkoumat elektrické vlastnosti látek při tak nízké teplotě. A zjistil, že rtuť (a některé další kovy) těch pár kelvinů nad absolutní nulou ztrácejí elektrický odpor (stávají se supravodivými)! Objev z kategorie fundamentálních, Nobelova cená následuje.

21. září 1948 je v Mayově klinice v americkém Rochesteru pacientovi, který pro chronické revma není s to opustit vozík, podána první injekce kortizonu. Po dvoutýdenní kúře pacient obejde nemocniční park! Dnes tento hormon, na jehož jedinou injekční dávku tehdy padly nadledvinky a žlučníky stovek jatečných zvířat, umíme vyrábět synteticky.

22. září 1863 se ve švýcarském Raugemontu narodil významný "lovec mikrobů" Alexandre Yersin (zemřel 1943). Přímo uprostřed epidemie v Hongkongu objevil roku 1894 původce do té doby nejstrašnější nemoci - moru a vyrobil proti němu sérum.

24. září 1818 se snad v Petrohradě narodil chemik Petr Romanovič Bagration (zemřel 1876). Svým objevem kyanidového loužení z roku 1843 zrušil monopol rýžování zlata a založil hydrometalurgii zlata a stříbra.

Tato podobizna Blaise Pascala je zajímavá tím, že pochází z knihy německého autora Woltmanna "Germáni ve Francii" a je doplněna poznámkou: "vlasy světlé, oči hnědé".