Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O dvoujazyčné názvy může žádat 30 obcí

  15:53aktualizováno  15:53
Ostrava - O dvoujazyčné názvy a označení úřadů mohou v Moravskoslezském kraji požádat tři desítky obcí, ve kterých žije minimálně desetiprocentní národnostní menšina. Vyplývá to z předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů, které poskytla Dagmar Racková k ostravského statistického úřadu. Podle připravovaného zákona o obcích dvoujazyčné názvy získají jen sídla, kde tuto iniciativu podpoří 40 procent příslušníků menšiny.
Polská menšina je v kraji nejsilnější
Z výsledků sčítání vyplývá, že v rámci Moravskoslezského kraje se k polské národnosti hlásí 38 249 lidí. Více než 18 000 z nich bydlí na Frýdeckomístecku a přibližně stejný počet na Karvinsku. Dvoujazyčné názvy se týkají pouze těchto dvou okresů.

Hlučínsko netrpělivě čekalo na výsledky sčítání

Na Frýdeckomístecku žije minimálně desetiprocentní menšina Poláků ve 24 městech a obcích. Na Karvinsku mohou vzniknout česko-polské názvy v šesti obcích. "Nejsilnější menšina Poláků žije v Hrádku na Frýdeckomístecku, kde se z 1757 trvale žijících obyvatel k polské národnosti hlásí téměř 43 procent obyvatel," uvedla Racková.

Podle starosty Stonavy na Karvinsku a senátora Ondřeje Febera jsou v jeho obci, kde se k polské národnosti hlásí více než 22 procent obyvatel, dvoujazyčné názvy úřadů, škol a dalších institucí už tradicí. "Součástí připravovaného zákona je i možnost dvoujazyčného názvu samotné obce. V tomto ohledu pochybuji, že by obyvatelé Stonavy chtěli, aby se jejich obec psala i Stonawa," uvedl Feber.

Lidí s německým pasem je mnohem více
Počet obyvatel Hlučínska v okrese Opava, kteří se hlásí k německé národnosti, se podle předběžných výsledků letošního sčítání lidu příliš nezvýšil. "Ze 182 258 obyvatel okresu Opava se k německé národnosti přihlásilo 2171 lidí, což je o 508 více než před deseti lety," řekla Dagmar Racková z Českého statistického úřadu Ostrava.

Kořeny situace na Hlučínsku sahají do doby Marie Terezie, která prohrála válku s Pruskem. Jako válečnou ztrátu pak musela v roce 1742 postoupit vítězi velkou část Slezska, a to i s Hlučínskem. Ještě dva roky po vzniku Československa patřilo Hlučínsko Německu. K Československu bylo přičleněno v roce 1920.

V roce 1945 pak Benešovy dekrety zrušily lidem žijícím na území republiky německé občanství. O osm let později se plošně přidělovalo všem občanství české. Potomci Němců, kteří v tomto
období požádali o české občanství dobrovolně, ne pod nátlakem,
již dnes na německé doklady nemají nárok.
Podle sociologa a historika Ericha Šefčíka ze zámeckého muzea v Kravařích ve Slezsku je ale počet lidí s německými doklady nebo europasy mnohonásobně vyšší než počet obyvatel, kteří se při vyplňování dotazníků přihlásili k německé národnosti.

"Jen v Kravařích, kde žije 6725 lidí a tendence znovuobnovení občanství jsou nejsilnější, mají dvojí občanství minimálně čtyři tisícovky obyvatel. V roce 1991 se zde k německé národnosti přihlásilo 360 lidí. Letos jich bylo, pokud vím, 558," vysvětlil historik.

Šefčík se také domnívá, že výsledky sčítání potvrdily trend, kdy lidé o dvojí občanství žádají především kvůli možnosti odejít za prací do zahraničí. "Prioritní jsou podle mého názoru ekonomické důvody. Problém není v nacionalismu a v tom, že by se cítili být Němci," řekl. "Kdyby dnešní Rakousko vydalo zákon, že ti, kdo byli před rokem 1918 občany Rakouska-Uherska, mohou zpět získat občanství, tak 90 procent našich by si o něj zažádalo," míní Šefčík.
Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.