Položme si otázku, v čem ale stále zůstáváme pozadu za standardními demokraciemi. Podíváme-li se na politickou krajinu hrubým rastrem, zahlédneme dvě nenormality.
Zaprvé koalice ČSSD s ODS je nazývána opoziční smlouvou. Zadruhé politické strany nepracují se zřetelnými programy. Obě věci zamlžují skutečnost.
Proč tomu tak je? Nejspíš proto, že demokracie je příliš složitý proces, který si politici snaží zjednodušit.
Je to možné ale jen díky tomu, že volíme ještě spíše pudově figury, než abychom si vybírali na základě konkrétních preferencí ve volebních programech.
Strany se podle toho chovají: Koalice přišla s volební šňůrou divadelních představení "Kufr plný pohádek", sociální demokracie připravuje jako svůj trumf "rodinný příběh" a ODS přijde zase s nějakou mobilizací proti princeznám a rodině Nováků.
Strany před námi skrývají své cíle, a jejich jediným skutečným cílem je zůstat stále u moci. Nebezpečí je v tom, že si budeme volit jen mezi dvěma stále stejnými vládami, které si budou stále podobnější.
