Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O dekretech bude jednat Štrasburk

  0:01aktualizováno  0:01
Václav Klaus sice navrhl, aby si Česko nechalo Benešovy dekrety mezinárodně pojistit před vstupem do Evropské unie, možná to však nebude zapotřebí. První mezinárodní institucí, která se tak jako tak bude takzvanými Benešovými dekrety zabývat, je totiž Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

"Očekávám, že soud rozhodne v mé věci příští rok," odhaduje advokát Felix Nevřela, který stížnost souvisící s dekrety, jež byla přijata, do Štrasburku poslal.

O jaký případ jde? V červenci 1945 zkonfiskoval zvláštní vyhláškou národní výbor v Kamenici nad Lipou majetek jistého Richarda Geymüllera, majitele tamního zámku. Postupoval přesně podle dekretů - majetek byl označen jako německý, tedy nepřátelský, a jako takový zabaven.

Jenže to mělo jeden háček: Geymüller nebyl Němec, nýbrž Švýcar a Švýcarsko nebylo za války státem nepřátelským, nýbrž neutrálním. Navíc hned po válce poslal Geymüller stížnost k tehdejšímu správnímu soudu, který zrušil nařčení jeho osoby z kolaborace. Jenže to už byl říjen 1948 a soud neměl odvahu změnit samo konfiskační rozhodnutí. Geymüller tak přišel o majetek podle Benešových dekretů, přestože nebyl ani Němec, ani kolaborant.

Hned po roce 1992 začal Geymüllerův dědic o majetek zase usilovat. Jenže Krajský soud v Českých Budějovicích jeho nárok smetl ze stolu a stížností se odmítl zabývat i Ústavní soud. A ten se navíc za předcházející rozhodnutí českých institucí postavil: "Ústavní soud neshledal v postupu ve věci dosud rozhodujících orgánů pochybení," napsal do odmítavého stanoviska soudce Ústavního soudu Vladimír Čermák.

"Myslíte si, že je toto rozhodnutí natrvalo udržitelné a že stát obhájí tento krok?" ptá se Geymüllerův obhájce Nevřela. Pokud by uspěl, Evropský soud by nejspíš zpochybnil verdikt Ústavního soudu a nařídil české vládě, aby Geymüllerovi vyplatila spravedlivé zadostiučinění a odškodnění, jehož výše může jít i do milionů.

Mohl by však Evropský soud zpochybnit i samy Benešovy dekrety? Odborníci říkají: Spíše ne. "Dovedu si představit, že Evropský soud by mohl dojít k názoru, že v určitém případě nebylo spravedlivé soudní řízení. Ale nedovedu si představit, že by se jeho argumentace týkala samotných Benešových dekretů," říká soudce Ústavního soudu Jiří Malenovský, jenž má sám s činností Evropského soudu zkušenosti a ve Štrasburku dříve působil.

Evropský soud se totiž může zabývat jen těmi rozhodnutími, která padla po roce 1992, tedy poté, co Česko přistoupilo k příslušným mezinárodním dohodám. Takže i v tomto případě může nanejvýš zpochybnit rozhodování soudů v posledních deseti letech a vyvolat nepřímý tlak - například soudy by napříště musely podněty proti dekretům posuzovat pečlivěji.

Evropský soud již v předchozích rozhodnutích dal najevo, že poválečná rozhodnutí o zbavení majetku (v různých zemích) považuje za jednorázový akt, který už dnes nemůže znovu otevírat.

Což na druhé straně znamená, že Evropský soud zřejmě nedokáže ani to, po čem volá předseda Poslanecké sněmovny Klaus - totiž jednoznačně potvrdit, že Benešovy dekrety budou platit i po vstupu Česka do Evropské unie.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Veřejnost a členové horské služby se ve Vrchlabí rozloučili se zesnulým...
Poslední sbohem náčelníkovi. S Klepšem se přišly rozloučit stovky lidí

Pohřeb náčelníka Horské služby Krkonoše Adolfa Klepše provázel obrovský zájem veřejnosti. Ve vrchlabském klášterním kostele sv. Augustina se s ním loučili...  celý článek

Pravicový extremista Jan Kopal na snímku z demonstrace v roce 2001
SPD se zbavila člena, na něhož prosákla extremistická minulost

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) vyloučilo ze svých řad Jana Kopala, který byl v minulosti členem řady extremistických stran a jednu dokonce i...  celý článek

Vlastimil a Jana Blaťákovi (na snímku vpravo jejich právní zástupce) žádají od...
Rodiče postižené holčičky dál bojují s nemocnicí o 17 milionů korun

Odvolací senát Krajského soudu v Olomouci projednává žalobu rodičů těžce postiženého dítěte, kteří požadují od olomoucké nemocnice odškodné 17 milionů korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.