Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O co usiluje Nicolas Sarkozy

  7:28aktualizováno  7:28
Sarkozyho neúspěšný, ale odvážný pokus angažovat se jako zprostředkovatel přinesl - kromě vlivu - také zajímavý pohled na zahraničněpolitické postupy a ambice dnešní Francie. Je Sarkozyho cílem upevnit si popularitu doma, kde většina francouzských občanů diplomatické vůdcovství svého hyperaktivního prezidenta stále podporuje?

Nicolas Sarkozy s egyptským prezidentem Husní Mubarakem usilovali o mír v Gaze. | foto: Reuters

Uvážíme-li, co se dělo od Kavkazu v srpnu 2008 po Blízký východ v lednu 2009, snaží se Francie za prezidenta Nicolase Sarkozyho ztělesňovat to, co bychom mohli nazvat "implicitním Západem“, když naplno využívá mimořádné příležitosti, které přinesla americká prezidentská výměna?

Nebo se Sarkozy prostě pokouší vydělat na své celosvětové exponovanosti a upevnit si popularitu doma, kde většina francouzských občanů diplomatické vůdcovství svého hyperaktivního prezidenta stále podporuje? Byť jeho úsilí zformovat příměří mezi Izraelem a Hamásem neuspělo, nebylo snad správné se o to pokusit?

Ambice Sarko-diplomacie

Francouzům se Sarkozyho odhodlání jednat navzdory veškeré nepřízni zdá mnohem lepší než cynismus těch, kdo hlásají zdrženlivost nebo se ukájejí prázdnými slovy.

Sarkozyho neúspěšný, ale odvážný pokus angažovat se jako zprostředkovatel přinesl kromě vlivu na Blízký východ také zajímavý pohled na zahraničněpolitické postupy a ambice dnešní Francie. Zásadní otázka ohledně Sarko-diplomacie totiž zní, zda je odrazem řádně definované strategie, založené na jasném vidění světa, anebo pouhým výrazem vypočítavého a pragmatického aktivismu, který přenáší bystrý domácí politický instinkt na pole zahraničních věcí.

Odpověď není vůbec jasná a pravděpodobně jde o kombinaci obojího. Sarkozy je muž se sklonem řídit se vlastními instinkty. O tom, co by se mělo vykonat, neteoretizuje; prostě to udělá, bez ideologických předpojatostí a zábran.

Evropští a západní

Jak ovšem plyne čas, člověk cítí nástup čehosi nového, jakési nové francouzské sebedefinice, která je se vší pravděpodobností tou zřetelně "nejzápadnější“ v dějinách Páté republiky. Jako prezidentský kandidát byl Sarkozy často popisován jako "Sarkozy Američan“, v narážce na jeho odhodlané vystupování, zálibu v "oslnivosti“ a nesmírně americký způsob, jímž využil své osobní minulosti k získávání podpory u svých případných voličů. Teď by ho ale bylo možné označit za "Sarkozyho Zápaďana“.

Není to jen tím, že projevil ochotu nechat Francii jednat, od Kavkazu po Blízký východ, ve jménu Evropy i svém vlastním v době, kdy Amerika svou roli zanedbávala. Nejde ani o pouhý důsledek Sarkozyho rozhodnutí přivést Francii blíž Spojeným státům, což je krok, který v dubnu 2009 zřejmě symbolicky završí návrat Francie do integrovaného vojenského orgánu NATO.

V hlubším smyslu Sarkozyho diplomacie reflektuje změny ve způsobu, jímž francouzský prezident uvažuje o myšlence "Západu“ v dnešním globalizovaném světě. Za Charlese de Gaulla spojovala Francie věrnost zájmům Západu v dobách krize a silnou odhodlanost prosazovat vlastní diplomatickou nezávislost a manévrovací prostor. Jak Valéry Giscard d’Estaing, tak François Mitterrand byli navzdory svým zcela odlišným stylům také více "evropští“ než "západní“.

Jiná liga

O Sarkozym se totéž říct nedá, navzdory jeho tvrzením o opaku. Jeho sblížení s Velkou Británií a zřetelný odklon Francie od Německa nejsou v tomto ohledu žádnou náhodou.

Ve světě, kde je v poměrném smyslu méně Ameriky kvůli vzestupu Číny a Indie a vzkříšení Ruska a v diplomatickém a strategickém smyslu, ne-li ve smyslu hospodářském a kulturním méně Evropy (kvůli institucionální paralýze), se Francie podle Sarkozyho musí jasně vymezit jako součást Západu.

A jelikož je teď potřeba ideu Západu znovu analyzovat a pravděpodobně pro jedenadvacáté století předefinovat, Francie musí v tomto přehodnocování sehrát ústřední roli. Je Západ koncepcí, již vymezuje především její politická kultura, tj. demokracie a lidská práva, kulturní rozměr, včetně náboženství, anebo pouze diplomatické a strategické dopady, tj. reakce na vzestup nových mocností?

Má-li se pojem Západu stát novým úhelným kamenem francouzské diplomatické identity, je třeba jej využívat uvážlivě a umírněně, třebaže image přední západní velmoci zřejmě vylepší Barack Obama v Bílém domě. Co se týče moci a vlivu, Francie není ve stejné lize jako USA. Navíc by bylo paradoxní, kdyby právě ve chvíli, kdy Amerika deklaruje ochotu využít větší měrou svých spojenců, zejména těch evropských, koncepce Západu reálně vedla k oslabení, ne-li pohřbu evropského ideálu.

© Project Syndicate, 2009.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.