HLAVNÍ ČLÁNEK O VOLBĚ HLAVY STÁTU ČTĚTE ZDE
Jak to celé začalo: předseda volební komise Vlček (ČSSD) chtěl ráno hlasovat nejprve o tajné volbě s tím, že pokud by nebyla schválena, automaticky by se volilo veřejně.
Proti tomu je ODS, která žádá, aby proběhlo hlasování o obou způsobech volby. Pokládá to za demokratičtější. Navíc v takovém případě má Václav Klaus oproti Janu Švejnarovi vyšší šanci na zvolení.
Pokud totiž v Poslanecké sněmovně neprojde tajná volba, a naopak v Senátu, ve kterém má ODS většinu, volba veřejná, budou pravděpodobně obě komory hlasovat o způsobu volby společně.
. Videopřenos + on-line reportážSledujte živý přenos z volby prezidenta |
Na schválení rozhodnutí o způsobu volby pak postačí nadpoloviční většina 141 hlasů z 281 zákonodárců. To dává ODS, která má 122 mandátů, velkou šanci.
Václavu Klausovi by navíc chybělo ke znovuzvolení jen 19 hlasů, pokud by ho volili všichni občanští demokraté.
S procedurální námitkou, která celý spor otevřela, vystoupil Marek Benda z ODS. "Poprvé by měla být tajná volba, teprve potom veřejná," řekl.
Benda tak kritizoval záměr předsedy Sněmovny Vlčka hlasovat pouze o jedné volbě. "Navrhuji, abychom odsouhlasili, že o obou způsobech musí rozhodnout obě komory," konstatoval.
Bohatá fotogalerie z volby prezidenta |
"Způsob hlasování, není-li dán ústavou, zvolí předseda. Není možné proti tomu vznášet námitku," odpověděl Bendovi Lubomír Zaorálek.
Podle Václava Exnera z KSČM je celý spor zbytečný. "Jednací řád Poslanecké sněmovny říká, že Poslanecká sněmovna rozhoduje ve sboru. Počítají se hlasy všech poslanců, nebo přítomných poslanců," řekl.
"Jednání společné schůze komor není schůzí samostatně jedné komory a samostatně druhé komory, ale právě společnou. Všichni vytvářejí sbor, který rozhoduje," konstatoval Exner a dodal: "O všech otázkách, které nejsou jinak upraveny, se rozhoduje jako ve Sněmovně. Tedy rozhoduje 281 zákonodárců." Podotkl, že on sám je pro tajnou volbu.
Okomentuje prezidentskou volbu |