Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O čem bude pražský summit?

  17:24aktualizováno  17:24
Praha - Tisíce policistů a možná i demonstrantů, dopravní omezení a americké stíhačky nad naším územím. To vše na jedné straně. Na straně druhé prezidenti, ministři a stovky diplomatů v nažehlených oblecích a hodiny jednání. O čem vlastně bude vrcholná schůzka Aliance, proč musí být v Praze a co ze setkání, které doposud v České republice nemělo obdoby, vyplyne pro nás samotné i pro celý svět?

Největší setkání v historii
Setkání nejvyšších představitelů členských států NATO je bezesporu nejvýznamnější politickou událostí v rámci Aliance, na které dochází k formulování strategických rozhodnutí o bezpečnostní politice NATO.

Po rozpadu takzvaného sovětského bloku a sblížení Ruska s Aliancí je hlavním smysl vrcholné schůzky zřetelný a shodují se na něm jak politici a vojáci, tak i bezpečnostní experti a historici. NATO musí najít a vysvětlit svůj další smysl, jinak zanikne a stane se pouhou historií.

Loni v září navíc udeřili teroristé na New York a Washington a bez mrknutí oka zbořili jakékoli iluze o bezpečnosti obyčejných lidí, o válce a způsobu boje, jakým je možné válku vést.

Témata jednání jsou jasná
Aliance chce proto v Praze přijmout řadu závažných rozhodnutí v rámci své vnitřní adaptace na nové bezpečnostní prostředí. Hlavními okruhy jednání budou otázky možností, schopností a prostředků Aliance čelit novým, nekonvenčním hrozbám, zejména terorismu a šíření zbraní hromadného ničení. Podstatným tématem schůzky bude pak i rozšíření Aliance. Předpokládá se přitom, že pozvánku do NATO dostane až sedm kandidátských zemí.

Jako další úkol si pak Aliance klade prohloubení spolupráce s partnery v různých s Aliancí spojených institucích jako je například program Partnerství pro mír.

Přesvědčení o nezbytnosti přizpůsobit Alianci novým výzvám a zmenšovat nebo alespoň nezvětšovat mezeru mezi USA a evropskými spojenci sílí od kosovského konfliktu na jaře 1999.

Po útocích na Spojené státy loni v září NATO dospělo k závěru, že má-li přežít a zdůvodnit svou existenci, musí být schopno zasahovat pružně kdekoliv na světě. Jinak by se mohlo ocitnout v roli nepotřebného spolku, který sice bude mít svou váhu, ale nebude prvním útočištěm a jasnou silou v případě jakéhokoli konfliktu.

HLAVNÍ BODY SUMMITU:

NOVÉ HROZBY - Aliance představí balík konkrétních opatření v boji proti terorismu a takzvaným novým hrozbám, jakými jsou například šíření zbraní hromadného ničení či chemických a biologických zbraní.

ROZŠÍŘENÍ - NATO rozdá pozvánky na členství v Alianci. Kandidátů je celkem deset - Albánie, Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Makedonie. Předpokládá se, že pozvánku dostane až sedm zemí.

NOVÉ SCHOPNOSTI - Aliance chce vytvořit nové speciální síly, které by čítaly až dvacet tisíc vojáků a byly by schopny účinně zasáhnout v krátké době kdekoliv na světě. Jednotlivé členské státy by se pak měly úzce specializovat na určité oblasti sil, aby společně sestavily moderní a komplexně vybavené a vycvičené jednotky okamžité reakce.

HLUBŠÍ VZTAHY - Pražský summit by měl určit směr, kterým se Aliance bude ubírat pro další upevnění a prohloubení vztahů partnerskými zeměmi sdruženými v nejrůznějších projektech a organizacích, jako je například Partnerství pro mír.

BALKÁNSKÁ OTÁZKA - NATO ujistí svět, že dostojí svým závazkům a bude pokračovat ve svých mírových misích k udržení stability na Balkáně. Ať už jde o misi SFOR v Bosně nebo operace v Kosovu a Makedonii.

Nová role NATO v 21. století
Návrhy na vylepšení schopností Aliance předkládají jednotliví spojenci včetně České republiky již od loňského června. Jde především o čtyři klíčové oblasti: 1. ochrana proti chemickým, biologickým a radiologickým zbraním, 2. zajištění informační převahy, velitelské a kontrolní systémy, 3. interoperabilita a bojová účinnost, 4. snadné nasazení, rozmístitelnost a výdrž.

V Praze by měli delegáti přijmout dokument, který je výsledkem pětiměsíční práce vojáků i politiků. Po stanovení čtyř oblastí sestavily vojenské orgány NATO detailní seznam nedostatků. Členské státy byly pak požádány, aby na ně reagovaly nabídkami. V několika kolech jednání byly požadavky i odpovědi upřesněny a doplněny.

Pražské usnesení má zahrnovat projekty, na kterých se bude podílet několik zemí NATO, jako je například velké dopravní letadlo dalekého doletu nebo závazky ke specializaci, například budování protichemických a protibakteriologických sil v české
armádě.

Nové síly okamžité reakce
Pro zahraniční mírové operace bude připravována alianční jednotka rychlého nasazení. V Praze se návrh, který v září představil americký ministr obrany Donald Rumsfeld, ještě nedočká přímo realizace. Jednotlivé státy se však shodnou na koncepci takových speciálních sil a na samozřejmě i na lhůtě, ve které je společně vybudují.

Nové jednotky by mohly čítat až dvacet tisíc vojáků a měly by podle amerického plánu být schopny účinně zasáhnout ve velmi krátké době kdekoliv na světě.

Boj proti terorismu
Hlavním směrem, na který se NATO v Praze soustředí, bude boj proti terorismu. Generální tajemník George Robertson již předeslal, že v Praze Aliance představí balík opatření, který bude shrnovat novou vojensko-politickou koncepci boje proti terorismu.

Summit nebude jen jeden, ale bude jich několik
Pražský summit není jen jedinou schůzkou. V rámci programu se bude ve skutečnosti konat summitů hned několik a v souvislosti s jednáním proběhne řada společenských akcí. První z nich se uskuteční již v předvečer samotného zasedání, 20. listopadu.

Prezident republiky, Václav Havel, bude na Pražském hradě hostit hlavy států a vlád 19 členských zemí Aliance a generálního tajemníka George Robertsona. V Obecním domě se bude současně konat recepce pro ministry zahraničí a obrany členských zemí Aliance a další delegáty a v Kongresovém centru Praha recepce pro zástupce médií.

Samotný summit začne 21. listopadu v  Kongresovém centru jednáním Severoatlantické rady - nejvyššího orgánu Severoatlantické aliance.  Odpoledne by se  k představitelům Aliance měli přidat zástupci zemí usilujících o vstup do NATO. I večer prvního jednacího dne bude patřit společenským událostem.

Na Pražském hradě se uskuteční gala večer pro hlavy států a vlád 46 členských zemí Euroatlantické rady partnerství (EAPC), která sdružuje členské státy NATO a státy podílející se na projektu Partnerství pro mír. Recepce pro ostatní delegáty se bude konat v Černínském paláci.

Druhý den summitu, 22. listopadu, otevře v Kongresovém centru Praha jednání Komise NATO - Ukrajina na nejvyšší úrovni. Jednat budou také ministři obrany států NATO a vrcholem druhého jednacího dne bude schůzka šéfů států a vlád zemí EAPC.

Autoři: natoaktual.cz


Prodeje mých knih šly dramaticky dolů, řekl Viewegh v pořadu Za scénou





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.