Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O Bagdád se bojuje i v Praze

  0:01aktualizováno  0:01
Nejdřív nechce svůj názor prozradit. Zachovává přísnou objektivitu. Pak zájmeno "já" nahradí tvarem "oni" a rozpovídá se: "Kdo to nezažil, nedokáže si představit, v jak obtížné situaci jsou Iráčané, jak rozporuplné pocity máme. Neznám člověka, který by dokázal říct, že je proti své zemi, když tam zuří válka."

Čtyřiašedesátiletý Iráčan Kamran al-Karadaghi bojuje v Praze. Pomocí Rádia Svobodný Irák. Do války proti režimu Saddáma Husajna se zapojil dříve, než začala ta dnešní, skutečná. Iráčanům už pět let poskytuje informace.

Zprávy jsou přitom v moderní válce skoro stejně důležité jako zbraně. Rozhodují o tom, na kterou stranu se přikloní veřejné mínění. Jedna z takových "vojenských front" je v horní části pražského Václavského náměstí. Právě tam - v redakci americké rozhlasové stanice Rádio Svobodný Irák - má Kamran svou kancelář.

"Každý Iráčan ví, že válka jeho zemi zničí. Umírají v ní naši příbuzní a přátelé. Zároveň si každý z nás přeje svobodu a ví, že válka je jedinou cestou, jak Irák vymanit z područí brutálního režimu. Věříme, že s válkou skončí i strádání našich blízkých," vysvětluje.

Neví, jestli ho jeho příbuzní v Bagdádu prostřednictvím rozhlasových vln poslouchají. Kamran al-Karadaghi si nemůže být jist ani tím, že jsou stále mezi živými. Neviděl je od roku 1980, kdy ze země emigroval kvůli irácko-íránské válce. Tehdy utekly statisíce Iráčanů. S Kamranem šla jeho manželka, zbytek rodiny zůstal.

"Mám v Bagdádu několik bratrů a sester, další na severu země. Vím jen, že tam někde jsou, a věřím, že stále žijí. Většina našich redaktorů tam má své příbuzné, irácké rodiny jsou velké. Samozřejmě o ně máme strach, to je normální," říká.

Ve vysílání si své pocity musí nechat pro sebe. Americký zaměstnavatel po svých redaktorech vyžaduje absolutní objektivitu. "Nepíšeme vlastní komentáře, nesoudíme strany konfliktu. Soustředíme se výhradně na předávání informací z obou stran. Situaci analyzujeme v rozhovorech s odborníky ze Západu i z arabských zemí," vysvětluje.

Přesně to vyžaduje americký Kongres, který stanici platí. "Nesmíme se stát součástí dění, jsme pouhými pozorovateli. Ve vysílání nesmí být slyšet, že jsme také jenom lidé, kteří se bojí o své blízké. Posluchači to zkrátka nesmějí poznat," tvrdí.

Ztráta objektivity by pro rozhlasovou stanici znamenala rychlý konec. Na propagandu jsou posluchači citliví. Pokud by stanice chtěla zamlčet například ztráty na životech civilistů, Iráčané by to rychle odhalili a rádiu by přestali důvěřovat.

Vedení stanice to ví. "Nejde nám o to vnucovat Iráčanům nějaké poselství. I když nás platí americký Kongres, naším úkolem není vysílat stanoviska americké vlády. Zprostředkováváme posluchačům názory všech stran sporu. Zprávy ověřujeme vždy z několika zdrojů, než je pustíme do éteru," uvedl v rozhovoru pro české vysílání BBC šéf stanice David Newton.

Od chvíle, co začala válka, se v kancelářích Rádia Svobodný Irák pracuje 24 hodin denně. Vedle Kamrana tu v podmínkách přísných bezpečnostních opatření pracuje dalších deset redaktorů.

Do budovy se cizí člověk přes ochranku nedostane. "Hrozbám se snažíme předcházet, ale nedá se na to myslet pořád. Člověk musí počítat s tím, že je to nebezpečná práce," tvrdí Kamran.

Stanice vysílá na krátkých vlnách deset hodin denně. Signál lze zachytit na většině území země i v samém Bagdádu. Redakci pomáhá šestnáct dopisovatelů převážně z oblasti Kurdistánu na severu Iráku. To je také zatím jediná zpětná vazba, kterou redakce od svých posluchačů má.

Telefony jsou v Iráku režimem odposlouchávány ještě pečlivěji, než tomu bylo před rokem 1989 v komunistickém Československu. Spojit se s americkou rozhlasovou stanicí, stejně jako její poslech, by pro Iráčana znamenalo jistý pobyt ve vězení. Ze strachu o své blízké i kvůli vlastní bezpečnosti proto většina redaktorů Rádia Svobodný Irák používá profesionální pseudonym. Kamran je v tomto ohledu výjimkou. "Používám své vlastní jméno, je to otázka svobodné volby," vysvětluje.



Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.