Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NYT: Nová studie dokazuje, že USA slíbily Karadžičovi beztrestnost

  9:30aktualizováno  9:30
Bývalému srbskému prezidentovi Radovanu Karadžičovi, kterého soudí haagský tribunál za válečné zločiny, slíbili v roce 1996 představitelé USA imunitu, pokud odejde z politiky. Američtí diplomaté to v minulosti tvrdě popírali, nyní to údajně dokazuje nová studie.

Radovan Karadžič odstoupil po dlouhých jednáních s Američany 18. července v roce 1996. | foto: Reuters

Úryvky ze studie, která vznikla na Purdue University ve Spojených státech, zveřejnil list The New York Times. Autoři v článku citují několik lidí, jejichž identitu tají.Richard Holbrook

"Ti lidé měli mít dost odvahy, aby zveřejnili svá jména, celé je to smyšlené," horlí bývalý náměstek amerického ministerstva obrany Richard Holbrooke, který vedl vyjednávací tým před koncem války na Balkáně v 90. letech.

Právě Holbrooke "tajnou dohodu", která měla někdejšímu bosenskosrbskému předákovi zajistit, že nebude postaven před soud za válečné zločiny, tvrdě odmítá.

Karadžič byl po dlouholetém skrývání zatčen loni v červenci v Srbsku. V haagském procesu mu nyní hrozí doživotní trest za genocidu a válečné zločiny. - čtěte Karadžič se odmítl vyjádřit k nové žalobě, proces v Haagu přesto začne

Všechny články ke Kauze Radovana Karadžiče

I on tvrdí, že se mu léta dařilo unikat právě díky tajné dohodě s Holbrookem. Údajně mu kdysi slíbil imunitu, pokud se stáhne z veřejného života a neohrozí nastolení míru v Bosně.

Karadžič se dohodou u soudu ohání

Karadžič se v soudních stáních dávné dohody s americkými vyjednavači opakovaně dovolává. Soud nicméně rozhodl, že žádná podobná smlouva by ho ani teoreticky před odpovědností za genocidu či zločiny proti lidskosti nechránila.

V článku The New York Times hovoří bývalý vysoký státní úředník z dob balkánských válek a další postava, která byla v 90. letech zapojena do mírových procesů. Druhý z jmenovaných v textu tvrdí, že Holbrooke mu o dohodě s Karadžičem řekl celkem dvakrát během osobního rozhovoru.

Studie specialistů na historii války v bývalé Jugoslávii současně pracuje se svědectvím Christophera Hilla, který návrh dohody údajně sepisoval. Po zveřejnění amerického článku však v emailu jakoukoli roli v kauze popřel.

"Nikdo se se mnou nebavil, ani jsem nedal žádné vyjádření ohledně záležitosti s Karadžičem," uvedl Hill, který tvořil součást Holbrookova vyjednávacího týmu. V době, kdy dohoda měla být uzavřena, pracoval podle svých slov již v Makedonii jako americký velvyslanec.

Radovan Karadžič odstoupil po dlouhých jednáních s Američany 18. července v roce 1996. Podepsal tehdy krátkou úmluvu, ve které se o žádné podobě beztrestnosti nemluví.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Španělé mají nového podezřelého z útoku, posílí bezpečnost v letoviscích

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.