Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nulová varianta Temelína

  12:22aktualizováno  12:22
V posledních letech a zejména v poslední době bylo napsáno a řečeno hodně o bezpečnosti či nebezpečnosti elektrárny Temelín, o jejím vlivu na životní prostředí a o její hospodárnosti a rentabilitě. Byla vypracována řada expertíz a proneseno mnoho seriozních i neseriozních slov a konáno mnoho kontroverzních akcí proti jejímu spuštění. Její zkušební provoz je sledován s obdivuhodnou důsledností a jakákoliv porucha je medializována a zveličována.

Do sporu se zapojuje stále větší okruh lidí a jistý vrchol představovalo zapojení proslulého a poněkud kontroverzního amerického právníka Fagana. Nejnovější hit je pak volání po tzv. NULOVÉ VARIANTĚ TEMELÍNA, tedy stavu, který nastane, nebude-li atomová elektrárna v Temelíně uvedena do provozu.

Ač jsem neměl nikdy touhu se v této debatě angažovat, rozhodl jsem se naprosto samozvaně provést posouzení vlivu na životní prostředí za situace, která vznikne, budou-li odpůrci Temelína úspěšní a jaderná elektrárna o celkovém výkonu 2000 MWe nebude uvedena do provozu. Vyčíslení, které nabízím, není podloženo statistickými rozbory, je založené na náhodně vybraném složení paliva. Troufám si však tvrdit, že odchylka od statisticky vypracované analýzy bude v rámci přesnosti statistického rozboru.

Ale po pořádku:
Při složení energetických zdrojů ČR je nepopíratelné, že tento výkon Temelína (2000 MWe) bude nahrazen provozem odpovídajícího výkonu tepelných elektráren, spalujících fosilní paliva, konkrétně severočeské hnědé uhlí. Samo o sobě by to nebyl problém, společnost ČEZ disponuje v současné době dostatečným počtem zdrojů, které jsou zmodernizovány a vybaveny odsiřovací technologií.

Jejich provoz je však spojen s produkcí plynných škodlivin, které jsou podle vyhlášek na ochranu životního prostředí sledovány (oxid uhelnatý – CO, oxidy dusíku NOx a oxid siřičitý – SO2 , který bude produkován i při provozu odsíření). Všechny tyto oxidy jsou ve větší koncentraci toxické, při menší aspoň zdraví škodlivé. Dále je tento provoz tepelných elektráren provázen emisemi oxidu uhličitého (CO2), který se zatím jako škodlivina neuvažuje, ale který má vliv na atmosférické změny, které ohrožují životní prostředí. Mimo to vzniká při spalování uhlí velké množství popelovin, které se sice do atmosféry nedostanou, ale je nutno uložit je na skládky. Tyto popeloviny je nutno vzhledem k jejich složení považovat za nebezpečný odpad.

Abych si nevymýšlel, vzal jsem jako příklad severočeské uhlí které se spalovalo při zkouškách cca před dvěma lety v jedné severočeské elektrárně (výhřevnost 14,25 MJ.kg-1, obsah uhlíku 37,2%, vodíku 3,5%, síry 0,8%, popela 15,0%, vody 29,6%. zbytek je kyslík a voda)

Uděláme li si jednoduchý propočet, vyjde nám, že pro nahrazení 2000 MWe z jaderné elektrárny bude nutno spálit 401 kg.s-1, tj. 12,65 milionů tun ročně nebo 380 milionů tun za předpokládanou třicetiletou životnost Temelína.

Přepočítáno na objem to znamená vytěžení 400 milionů m3 uhlí (potřebné odtěžení nadloží nepočítám). Miliony kubických metrů se poněkud vymykají běžné představě, ale budeme-li počítat s mocností uhelné sloje 20 metrů, zbude po odtěžení tohoto objemu čtvercová jáma o ploše 20 km2 a straně 4.5 km. Celková jáma bude podstatně větší, protože bude nutno odstranit a přemístit nadložní vrstvy v daleko větší tloušťce a ploše.  Samo o sobě je to poměrně slušná rána životnímu prostředí severních Čech, ale je to nakonec od jižních Čech daleko a tak to Jihočeským matkám ani Rakušanům tolik vadit nemusí. Obávám se ale, že to je jenom začátek výčtu.

Při obsahu 15% popelovin v palivu budou při náhradě Temelína vyprodukovány ( a uloženy na skládky) necelé 2 miliony tun ročně, tedy celkově 57 milionů tun za předpokládanou životnost Temelína. S ohledem na složení popelovin není jednoduché je uložit,  ale to je taky nakonec od Jihočechů a Rakušanů daleko. Při dodržení platných emisních limitů, které jsou už u nás na světové úrovni znamená nahrazení Temelína roční produkci  19 tisíc tun CO a 49 tisíc tun NOx, což za dobu životnosti Temelína dává číslo 0,56 milionů tun CO a 1,46 milionů tun NOx. Vyjdeme-li z obsahu síry v palivu 0,8%, představuje to roční produkci SO2 přes 500 tisíc tun, tedy za 30 let víc než 16 milionů tun.

Jistě, při účinnosti odsíření 80% klesne roční produkce na pouhých 110 tisíc tun a za dobu životnosti Temelína 3,25 milionů tun SO2, které „obohatí“ naše životní prostředí. Jenže úbytek emisí SO2 se projeví nárůstem produkce CO2. Po stejnou dobu bude produkováno 17,25 milionů tun CO2 ročně, což za třicet let představuje 518 milionů tun a to do tohoto množství není započten nárůst, který je spojen se zachycením síry.

Plynné emise už nejsou bohužel fixovány na místo vzniku a mohou se v atmosféře volně přesouvat po světě a tady už Rakušané i Jihočeské matky mohou doufat jen, že se nezmění převládající směry atmosférických proudů a emise budou i nadále oblažovat státy na sever od nás (včetně Skandinávie) a k nim se nedostanou.

Jenže skleníkový efekt je věc naprosto globální a odrazí se nakonec i u nich.
Toto je tedy stručný výčet zisků, které získá životní prostření severních Čech, Evropy i světa pokud nebude provozován Temelín. Jistě jsem člověk omylný a rád si vyslechnu věcné argumenty, které mi tento výčet vyvrátí.

Jiří Míka, Fakulta strojní VŠB-TU Ostrava
[mailto:jiri.mika@vsb.cz]







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie dopadla Čecha, skrývajícího se 8 let v Thajsku
VIDEO: Thajsko deportovalo Čecha, který se tam osm let vyhýbal trestu

Policie vypátrala muže, který se přes osm let vyhýbal vězení za leasingové podvody. Dvaačtyřicetiletý muž byl v červenci dopaden v Thajsku a ve středu byl...  celý článek

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

V Kardiocentru Vysočina sídlícím v jihlavské nemocnici umí upravit srdeční...
Lidé budou moci mít tři měsíce placené volno na ošetřování příbuzného

Lidé budou mít nově nárok na tříměsíční placené volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Vládní návrh zákona, který to umožní, schválil ve středu Senát. Chybí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.