"Zákon ovšem řeší tři kategorie obětí nacismu, z nichž každá má nárok na odškodnění," vysvětluje místopředseda republikového vedení svazu Karel Růžička. Zákon zahrnuje v prvé řadě oběti otrockých prací, to značí vězně koncentračních táborů, ghett a káznic, kterým náleží až 15 tisíc marek.
Občané náležející k dalším kategoriím budou odškodněni částkou do pěti tisíc marek. "Nově mohou o odškodnění dle spolkového zákona žádat i nuceně nasazení na území Protektorátu a na Těšínsku," vysvětluje Růžička.
Prakticky to značí, že například žena poslaná brněnským pracovním úřadem na nucené práce do Vítkovických železáren, má nyní rovněž právo na dávku z německé nadace. "Žádat o odškodnění mohou i jiné osoby postižené nacistickým bezprávím," tvrdí Růžička.
Jde například o křivdy spáchané pseudolékařskými pokusy nacistických lékařů, násilně přerušená těhotenství či třeba o škody způsobené nacisty zkonfiskovaním rodinné pojistky.
Fond rozhodl, že z peněz, které zbudou po vyplacení první skupiny, odškodní například i lidi, kteří se delší dobu skrývali na útěku před nacisty, rodiny, které trpěly perzekucí svého člena, nebo německé antifašisty a těšínské Poláky, kteří se nepřihlásili k německé národnosti. Podrobné informace i vlastní žádosti je možno obdržet na okresních úřadech.
|
Vdovám se dávky přidělují omezeně
Česko-německý fond budoucnosti, kancelář pro oběti nacismu, eviduje v rámci České republiky zatím přes 82 tisíc žádostí. Na odškodnění českých občanů je pak vyčleněno 423 miliónů marek (přibližně 7,7 miliardy korun) z prostředků nadace "Připomínka, odpovědnost a budoucnost".
Všeobecnou spokojenost nad plánovaným brzkým zahájením výplat dávek nesdílejí nyní jen některé ze vdov po obětech. "Přesněji řečeno, všechny ty vdovy, jimž manželé, kteří museli na nucené práce nebo jinak za nacismu trpěli trpěli, umřeli před patnáctým únorem roku 1999," vysvětluje Karel Růžička ze Svazu nuceně nasazených. Vdovy, jimž ale manžel zemřel až po tomto datu, nárok na odškodnění už mají.
"Chápu, že to mnohé vdovy cítí jako určité bezpráví, ale nějaká hranice stanovena být musela," dodává Růžička. Před dvěma lety vystoupily se společnou iniciativou odškodnit oběti nacismu německé podniky a vláda. Loni v červenci zřídily nadační fond.
Hlavní překážkou zahájení výplat peněz postiženým byly hromadné žaloby proti řadě německých firem, které podali u amerických soudů v srpnu 1998 advokáti obětí holocaustu. Minulý týden soud zamítl poslední žaloby a postižení se mohou po více než půlstoletí dočkat satisfakce. |
