Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nuceně nasazení čekají na miliony

  20:52aktualizováno  20:52
Ostrava - Jen v Ostravě má zhruba každý třístý obyvatel města válečnou zkušenost s nucenými pracemi, které musel za války vykonávat v Německu. Na oficiálním seznamu Svazu nuceně nasazených z Ostravy je na 770 jmen. "Dalších zhruba tři sta lidí si podalo žádosti jinou cestou než přes náš svaz a jiná jména ještě přibývají průběžně," říká Emil Onderka z ostravské pobočky svazu. Do Ostravy by tak měla německá strana do podzimu poslat zhruba pět milionů marek.
"Zákon ovšem řeší tři kategorie obětí nacismu, z nichž každá má  nárok na odškodnění," vysvětluje místopředseda republikového vedení svazu Karel Růžička. Zákon zahrnuje v prvé řadě oběti otrockých prací, to značí vězně koncentračních táborů, ghett a káznic, kterým náleží až 15 tisíc marek.

Za války musel
muž k dráze

První na řadě jsou Češi a Poláci

Odpůrci režimů dostali šanci

Růžička: Nikoli odškodnění, ale dávka

Občané náležející k dalším kategoriím budou odškodněni částkou do pěti tisíc marek. "Nově mohou o odškodnění dle spolkového zákona žádat i nuceně nasazení na území Protektorátu a na Těšínsku," vysvětluje Růžička.

Prakticky to značí, že například žena  poslaná brněnským pracovním úřadem na nucené práce do Vítkovických železáren, má nyní rovněž právo na  dávku z německé nadace.  "Žádat o odškodnění mohou i jiné osoby postižené nacistickým bezprávím," tvrdí Růžička. 

Jde například o křivdy spáchané pseudolékařskými pokusy nacistických lékařů, násilně přerušená těhotenství či třeba o škody způsobené nacisty zkonfiskovaním rodinné pojistky.

Fond rozhodl, že z peněz, které zbudou po vyplacení první skupiny, odškodní například i lidi, kteří se delší dobu skrývali na útěku před nacisty, rodiny, které trpěly perzekucí svého člena, nebo německé antifašisty a těšínské Poláky, kteří se nepřihlásili k německé národnosti.  Podrobné informace i vlastní žádosti je možno obdržet na okresních úřadech. 

Vdovám se dávky přidělují omezeně
 Česko-německý fond budoucnosti, kancelář  pro oběti nacismu,  eviduje v rámci České republiky zatím přes 82 tisíc žádostí. Na odškodnění českých občanů je  pak vyčleněno 423 miliónů marek (přibližně 7,7 miliardy korun) z prostředků nadace "Připomínka, odpovědnost a budoucnost".  

Všeobecnou spokojenost nad plánovaným brzkým zahájením výplat dávek nesdílejí nyní jen některé ze vdov po obětech. "Přesněji řečeno,  všechny ty vdovy, jimž manželé, kteří museli na  nucené práce nebo jinak za nacismu trpěli trpěli, umřeli před patnáctým únorem roku 1999," vysvětluje Karel Růžička ze Svazu nuceně nasazených. Vdovy, jimž ale manžel zemřel až po tomto datu, nárok na odškodnění už mají.

"Chápu, že to mnohé vdovy cítí jako určité bezpráví, ale nějaká hranice stanovena být musela," dodává Růžička. Před dvěma lety vystoupily se společnou iniciativou odškodnit oběti nacismu německé podniky a vláda. Loni v červenci zřídily nadační fond.

Hlavní překážkou zahájení výplat peněz postiženým byly hromadné žaloby proti řadě německých firem, které podali u amerických soudů v srpnu 1998 advokáti obětí holocaustu. Minulý týden soud zamítl poslední žaloby a postižení se mohou po více než půlstoletí dočkat satisfakce.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.