Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Soud vyhověl povolební stížnosti zelených a Pirátů na hranici 5 procent

  • 339
Nejvyšší správní soud podá k Ústavnímu soudu návrh zrušení pětiprocentní hranice pro vstup do europarlamentu. Porušuje podle něj právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek. Soud tak vyhověl návrhům zelených a Pirátů.

„Senát shledal, že napadená ustanovení zákona o evropských volbách omezují volnou, respektive svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, rovnost hlasovacího práva všech voličů a právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek,“ uvedl soudce zpravodaj Tomáš Langášek.

Mezi dalšími důvody soud uvedl, že "Evropský parlament hraje ve fungování Evropské unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty ve fungování členských států, proto se tato klauzule jeví jako méně potřebná než ve volbách do Poslanecké sněmovny, ve kterých ji už dříve Ústavní soud schválil."

Poukázal také na to, že se v Česku volí jen 21 z 751 europoslanců. Kvůli tomu je "údajný integrační efekt" pětiprocentní hranice zanedbatelný.

I bez umělého pětiprocentního prahu by se totiž do Evropského parlamentu nedostaly malé strany, které by nepřekročily tzv. přirozený práh daný volebním systémem a počtem kandidujících stran i účastí ve volbách. Ten se v posledních volbách podle soudu pohyboval kolem tří a půl procent.

Mluvčí soudu Sylva Dostálová dodala, že rozhodnutí nebylo jednohlasné. Odlišné stanovisko k usnesení o přerušení řízení a předložení věci Ústavnímu soudu zaujali tři ze sedmi soudců, konkrétně Zdeněk Kühn, Miloslav Výborný a Radan Malík.

Sobotka: Hranice brání roztříštěnosti

Na rozhodnutí soudu vzápětí reagoval premiér Bohuslav Sobotka, který si nepřeje zrušení pětiprocentní hranice. Mimo jiné uvedl, že „pomáhá vytvářet a integrovat hlavní názorové proudy. Brání roztříštěnosti a tím i neschopnosti se domluvit.“

"Věcně tomu nefandím, ale názor ÚS budu respektovat," řekl ČTK místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "Podobná rozhodnutí nemá činit soudní moc, ale moc zákonodárná," doplnil šéf ODS Petr Fiala. Naopak vicepremiér Andrej Babiš (ANO) ve zrušení hranice pro eurovolby nevidí problém, navýšil by ale na dvojnásobek nutný zisk ve volbách do sněmovny.

Stížnost na pětiprocentní hranici podali po volbách do europarlamentu hned dvě strany. Česká pirátská strana tvrdila, že to nesouviselo s výsledkem voleb, kde Piráti získali 4,78 procenta hlasů. Stížnost už podle nich byla připravena dříve. 

Podobnou stížnost podali i zelení, kteří v eurovolbách získali 57 240 hlasů, což představuje 3,77 procenta hlasů. „Výsledky voleb do europarlamentu jasně ukázaly, že hlas některých voličů měl větší váhu než hlas jiných. Zatímco na jeden mandát europoslance stačilo 50 tisíc hlasů lidoveckých voličů, zeleným nestačilo ke zvolení ani 57 tisíc hlasů a Pirátům dokonce ani 72 tisíc,“ uvedla místopředsedkyně strany Jana Drápalová, která rozhodnutí soud vítá (více o stížnostech zde).

Na Nejvyšší správní soud bylo kvůli eurovolbám doručeno celkem 16 volebních stížností. „Ve dvou věcech volební senát řízení přerušil, přičemž v jedné z nich se obrátil na Ústavní soud, čtyři návrhy zamítl, osm odmítl a dvě věci byly vyřízeny přípisy, protože se jejich obsah zcela míjel s rozhodovacími pravomocemi soudu,“ uvedla mluvčí Dostálová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video