Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

NSA může dál špehovat, američtí zákonodárci ji odmítli omezovat

  • 69
Program americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) na sledování a shromažďování dat z internetu ve středu v noci prošel první vážnou zkouškou. Američtí zákonodárci těsnou většinou odmítli pokusy omezit monitorování zákonem.

Členové Sněmovny reprezentantů návrh na podvázání aktivit NSA odmítli poměrem hlasů 217 ku 205. Při hlasování se utvořila neobvyklá koalice demokratů a republikánů, strany totiž nebyly v této otázce vnitřně jednotné. Pro omezení pravomocí NSA hlasovalo 111 demokratů a 94 republikánů, proti 83 demokratů a 134 republikánů.

Předmětem hlasování byl takzvaný Amashův dodatek, který navrhl republikánský poslanec z Michiganu Justin Amash. Bezpečnostní služba by podle něj měla mít právo na monitorování internetu a telefonních hovorů jen v případě, že sledovaná osoba je vystavena policejnímu vyšetřování.

Návrh také předpokládal, že tajná služba, která luští šifrované zprávy cizích zemí a zabezpečuje systémy americké vlády před rozluštěním, by už nedostávala prostředky na sledování občanů USA a shromažďování osobních dat získaných z telefonní a e-mailové komunikace.

"Zabránili jsme desítkám teroristických útoků"

Proti Amashově dodatku se před hlasováním důrazně vyhradila Obamova administrativa a bezpečnostní experti. "Tento program zabránil desítkám teroristických útoků," řekl o kontroverzní operaci PRISM republikán Tom Cotton. "Ten dodatek program neomezuje a nemění, ale úplně ho ničí."

Podle Amashe je ale klíčovou otázkou to, jestli má vláda právo shromažďovat údaje o elektronické komunikace svých občanů. "Jde o to, jestli mohou každý den zaznamenávat všechny telefonáty všech Američanů," řekl republikán Joe Barton s tím, že NSA měla zaznamenávat jen relevantní údaje, což si ale vyložila po svém.

"Tohle je jen začátek"

Sněmovna reprezentantů místo Amashova dodatku schválila návrh, který fakticky potvrzuje současný stav. Zakazuje zpravodajským službám uchovávat v databázi obsah elektronické pošty nebo telefonních hovorů, ale připouští schraňování takzvaných metadat, tedy technických údajů o charakteru komunikace. Z nich mohou špionážní služby odvodit dobu, délku či směr komunikace a zjistit informace o komunikujících osobách.

"Tohle je teprve začátek," nechal se podle New York Times po hlasování slyšet demokratický poslanec John Conyers, spoluautor Amashova dodatku. Debata o monitorování elektronické komunikace se nyní totiž přesouvá do Senátu a je jisté, že bude ještě dlouho rezonovat americkou politickou scénou.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video