Novinářům to po tajném hlasování rady oznámila její předsedkyně Emilie Benešová. "Hazdra získal čtyři hlasy, Blaiveová jediný," doplnil pro iDNES.cz uvedl mluvčí Ústavu pro studium totalitních věd (ÚSTR) Pavel Ryjáček. Jeden člen rady se tak hlasování, které proběhlo okamžitě a bez rozpravy, zdržel.
Rozhodnutí rady Hazdru překvapilo. Novinářům řekl, že si byl vědom toho, že její názor není jednotný a vnímá to jako závazek. "Je mým velkým úkolem přesvědčit o tom, že volba nebyla špatná," uvedl. Jako prvního náměstka si chce přivést Ondřeje Matějku z občanského sdružení Antikomplex. Podle Hazdry je to velmi organizačně schopný a erudovaný historik.
Zdeněk HazdraHistorik, 1. náměstek ředitele ÚSTR, vědecký pracovník FF UK (Katedra středoevropských studií) Většinu profesní dráhy spojil s ÚSTR: od jeho založení v roce 2008 v něm působil jako redaktor, vedoucí pracovní skupiny, vedoucí oddělení zkoumání doby nesvobody, prozatímní ředitel a později jako 1. náměstek ředitele. Je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, absolvoval několik studijních pobytů v zahraničí, především v Rakousku. Specializuje se na dějiny české šlechty, zejména v první půli 20. století. Je autorem četných hudebně-literárních a vzdělávacích pořadů. |
Hazdru odmítali někteří zaměstnanci ústavu a odbory. Tuto skutečnost rada podle Benešové zvažovala. "Neprotestovali jen proti panu Hazdrovi, protestů víc bylo i proti jiným kandidátům," komentovala. Proti průběhu konkurzu a rozhodnutí rady se v uplynulých týdnech ohradili další dva neúspěšní kandidáti, a Konfederace politických vězňů ČR ho dokonce označila za podvodně zorganizovaný.
"Pan Hazdra, byť je nejmladší, má nejvíce manažerských zkušeností," uvedla Benešová. Kdy Hazdra nastoupí, se zatím neví. Původně se uvažovalo o 1. červenci.
Jednatřicetiletý Zdeněk Hazdra chce, aby ústav plnil základní role vědecko-výzkumného ústavu s přirozenými standardy, jaké mají ostatní vědecká pracoviště. Důraz klade i na vzdělávací projekty, které podle něj musí být propojeny s občanským vzděláváním.
Hazdra v ústavu působí od té doby, co vznikl. V roce 2010 ho tři měsíce i dočasně vedl (podrobnou koncepci, jak chce ústav vést, najdete zde).
Do funkce by měl nastoupit 1. července. Nahradí současnou šéfku Pavlu Foglovou. Ta vede ústav od loňského dubna, kdy Rada ÚSTR odvolala Daniela Hermana, který je v současnosti ministrem kultury (více o odvolání Hermana zde).
Volby se původně účastnilo pět kandidátu. Kromě Hazdry a Blaiveové ještě někdejší vedoucí oddělení vydávání osvědčení protikomunistickým bojovníkům na ministerstvu obrany Viktor Meca, bývalý kontrolor Nejvyššího kontrolního úřadu Karel Světnička a bývalý šéf vědecké rady ÚSTR, švýcarský historik Adrian Portmann.
Do posledního, třetího kola, postoupili právě Hazdra s Bleiveovou. Ta je historičkou, politoložkou, koordinátorkou Ludwig Boltzmann Institute for European History and Public Spheres ve Vídni. Zajímá se o dějiny komunistických a postkomunistických režimů , zejména Československa a české republiky. Vydala několik knih, mimo jiné Československo a rok 1956 nebo Odrazy historie ve vnímání obyvatel Gmündu a Českých Velenic (více o předchozím kole zde).
