Šéfka odboru zdravotnických služeb ministerstva zdravotnictví Helena Sajdlová upozorňuje, že se zákon týká každého včetně mladých a zdravých lidí. I ti mohou po úrazu skončit ve stavu, kdy nejsou při vědomí a přežívají jen díky lékařským přístrojům.
Své přání, aby nebyl oživován, bude člověk muset sepsat. Dokument bude platit po omezenou dobu. "Platnost takzvaného dříve vysloveného přání bude pět let," upozorňuje Sajdlová. Je to kvůli tomu, že lidé mohou časem změnit názor a mohou také zapomenout, co si kdysi přáli.
Podmínkou platnosti přání, aby člověk nebyl uměle držen při životě, je podle Sajdlové notářské ověření. Přiloženo musí být také poučení obvodního lékaře o tom, jaké má přání vlastně důsledky. Dokument by měl každý nosit u svých osobních dokladů.
Pozvolný krok k eutanazii
Lékaři, které MF DNES oslovila, pod příslibem anonymity připouštějí, že pacientům, jejichž stav je beznadějný, někteří zdravotníci už dnes vysazují antibiotika.
Ač to mohou činit z humánních pohnutek, aby se jejich pacienti dále netrápili, předseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Boris Šťastný s jejich jednáním nesouhlasí. "Hraničí to s vraždou. Je nutné předejít takovému jednání lékařů a rozšířit práva pacientů. Aby to byli výhradně oni, kdo rozhoduje o způsobu léčby, pokud se ocitnou nadlouho v bezvědomí," doporučuje poslanec.
Dříve vyslovené přání je podle mnohých zdravotníků velmi pozvolným krokem k eutanazii, tedy k asistované sebevraždě. Tu podle průzkumů veřejného mínění podporuje zhruba polovina Čechů. Diskuse však zatím nesměřuje k tomu, aby někdo navrhl její legalizaci.
Například chirurg Pavel Pafko připomíná, že i skalní zastánci eutanazie, kteří onemocněli smrtelnou chorobou, obvykle až do poslední chvíle doufají, že nad nemocí přece jen zvítězí.
"Případnému uzákonění eutanazie musí předcházet mnohem delší diskuse. Dnes v Česku nelze vstříknout smrtelně nemocnému pacientovi jed do žil. Ale tuto diskusi je nutné vést, aby názory zaznívaly," říká Šťastný. Prý si však neumí představit, že by podobný zákrok prováděl lékař.
Mohlo by jít například o speciálně školeného odborníka. Ten by plnil vůli člověka, jenž si přeje zemřít a jehož opakované přání by navíc posoudil tým složený z lékaře, psychologa či teologa.
