V reformním zákoně o zdravotních službách je totiž věta, že pacientova práva může "zregulovat" vnitřní řád nemocnice.
To by těžce postihlo lidi, kteří mají vážně nemocné příbuzné a snaží se s nimi v nemocnici trávit co nejvíc času.
Martinu Krčmářovou z Benešova to nadzvedlo. "Neumím si to představit, můj dědeček umíral v nemocnici měsíc a půl a já za ním chodila každý večer po osmé po práci si popovídat, jindy jsem to domů z práce prostě nestihla. A jsem ráda, že jsem s ním každý den večer mohla strávit, než zemřel," říká.
Právník, který se specializuje na zdravotnictví, míní, že chystané nařízení pacienty omezuje. "Je to pochopitelně omezení, ale doufám, že kdo bude hodně křičet, ten si svá práva vidět blízké příbuzné v jakoukoliv dobu prostě vyřve," říká Petr Šustek.
Náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek míní, že nemocnice snad budou mít zdravý rozum a pacientům návštěvy nezakážou, ale jen zregulují tak, aby to nerušilo chod nemocnice. "A hlavně samotné ležící pacienty. Ty jsme chtěli zákonem chránit, aby se necítili návštěvami obtěžováni a hlavně aby se riziko zanesení nějakých infekcí zvenčí co nejvíc zmenšilo," říká Plíšek.
Avšak práva pacientů omezuje ještě další věc z tohoto zákona. Říká se v něm, že zdravotnické zařízení musí pacientovi poskytnout takovou péči, jakou mimo jiné dovolují "konkrétní podmínky a objektivní možnosti".
Takže když lékaři zatají, že v sousedním špitále by pacienta léčili lépe, má člověk smůlu. Pokud to dnes nepřiznají, pacient se to sice také nedoví, ale má šanci vysoudit v případě újmy odškodné.
Konkrétní příklad z praxe - jedna malá nemocnice, kde o sobotách nemají dostatek kvalifikovaného personálu ani přístrojů. "Měli pouze zastaralý rentgen, takže když sem v sobotu přijeli rodiče s dítětem po nehodě, vinou nezkušeného lékaře a přístroje se špatnou rozlišovací schopností se stalo, že neodhalili prasklinu v lebce dítěte," popisuje Ondřej Dostál. Dítě zůstalo poškozené a rodiče dostali odškodné. V sousední nemocnici by zkušený lékař s CT problém přitom okamžitě odhalil.
"Právní riziko tu asi je, ale hodně záleží na záchranné službě, kam pacienta zaveze," dodává právník. Petr Šustek míní, že jde v podstatě o zakonzervování toho, co se už stejně děje. "Jsou to taková zlá slovíčka a opět ztížení pozice pacientů, ale jde o něco, co se už dnes děje," říká.
