Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Trumf proti korupci: nahlásíte nepravost, stát vás ochrání před odplatou

  • 325
Whistlebloweři, tedy ti, kdo ohlásí, že se na jejich pracovišti děje něco nekalého, mají šanci, že se dočkají ochrany. Stát jim možná dá jistotu, že je jejich oznámení nepřipraví o práci. Pokud by byli propuštěni v době mezi tím, kdy podali oznámení a kdy dostali ochranný status, mohli by se vrátit a získali by zpět ušlou mzdu.

Počítá s tím návrh zákona, který předloží do Sněmovny jako poslanecký návrh ministr financí a předseda hnutí ANO. Dokument představil spolu se svým náměstkem Ondřejem Závodským na tiskové konferenci. „Je nepřijatelné, aby byl oznamovatel nejprve pronásledován v zaměstnání a teprve potom se mohl domáhat ochrany u soudu,“ řekl Babiš.

„Bohužel zatím naše společnost nemá instrument, jak tyto lidi ochránit. V rámci koalice na to máme asi jiný názor. Ministr Dienstbier nepovažuje za důležité, abychom měli takový zákon,“ uvedl Babiš v narážce na kolegu z vlády, ministra Jiřího Dienstbiera z ČSSD. Právě on z vlády dostal za úkol připravit návrh na ochranu whistleblowerů, ale ten podle Babiše nepřináší oznamovatelům trestné činnosti reálnou ochranu, protože by se museli ochrany domáhat až u soudu. Když je někdo statečný a nepravost ohlásí, stát by mu měl pomoci a ne ho perzekvovat, míní Babiš.

Nový zákon by měl chránit zaměstnance v pracovním poměru, zaměstnance ve státní službě, vojáky z povolání i příslušníky dalších bezpečnostních sborů.

Základem ochrany oznamovatelů bude status whistleblowera. Ten by jim po podání trestního oznámení a jeho pečlivém posouzení přiřklo státní zastupitelství. Dostat by ho nemohl každý, kdo se rozhodne své nadřízené obvinit třeba ze zahýbání manželce nebo kdo si vymyslí nějaké oznámení, aby se tak vyhnul vyhazovu z práce. Navržený zákon řeší ochranu u vymezených trestných činů. Nejčastěji by se to týkalo korupce, trestných činů v oblasti veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti.

Chráněni budou jen ti, kdo dají oznámení v „dobré víře“

„Bylo by nutné ověřit, zda je oznámení podáno v dobré víře,“ vysvětluje Ondřej Závodský s tím, že odstrašit ty, již by měli nějaké choutky podvádět, by měl možný trest za křivé svědectví.

Po udělení statusu by měl whistleblower jistotu, že ho jeho oznámení nepřipraví o práci. Pokud by byl propuštěn v době mezi tím, kdy podal oznámení a kdy dostal status, mohl by se vrátit a získal by zpět ušlou mzdu. Úřad bude rozhodoval také o možném přeložení oznamovatele na jinou pozici. Vyplacení náhrady mzdy by zase mělo na starosti ministerstvo financí, které počítá s tím, že by whistleblower mohl dostat zmíněnou náhradu za nemajetkovou újmu.

Závodský, sám bývalý whistleblower, který v minulosti upozornil na nevýhodné smlouvy na ministerstvu vnitra, měl velký vliv už na to, že se ochrana oznamovatelů stala součástí vládního programu současné koalice.

Zákon také počítá s anonymizačním informačním systémem - ten bude smět oznamovatel využít, pokud se rozhodne zůstat v anonymitě. Systém bude zajišťovat Nejvyšší státní zastupitelství.

„Tento nový komunikační kanál bude oznamovateli garantovat možnost komunikace s policií či státním zástupcem při naprostém utajení jeho totožnosti. Z poznatků neziskových organizací zabývajících se bojem s korupcí víme, že bez tohoto přelomového nástroje by si mnoho svědků korupčního jednání svou iniciativu ve jménu zákona nakonec rozmyslelo,“ vysvětlil ministr spravedlnosti Robert Pelikán z hnutí ANO. Nesouhlasí s postojem, který podle něj zaujal Dienstbier, že vlastně není třeba pro ochranu whistleblowerů ani nim moc dělat.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video