DOJEL JSI DO BRNA DŘÍV NEŽ JÁ?
"Tato opatření vymyslely a zavedly státy, které jsou mnohem dál než my. Na jejich silnicích sice také není ráj na zemi, ale tam umírá výrazně méně lidí než u nás. Všechny tyto nápady považuji za rozumné," říká ředitel republikové dopravní policie Zdeněk Bambas.
Václav Špička, sekretář pro bezpečnost silničního provozu občanského sdružení Autoklub, uvádí: Nové předpisy jsou jen část. Aby silnice byly bezpečnější, musí se změnit i další věci.
"Bezpečná jízda musí patřit ke společenskému bontonu. Stejně jako se nehodí plivat na zem, musí se stát pravidlem, že není správné chovat se na silnici jako hulvát. Jenže dnes se stále ještě chlapi trumfují, kdo z nich dojel rychleji z Prahy do Brna," říká Špička.
Oproti cizině má republika co dohánět i v budování kruhových objezdů, pěších zón, nových semaforů, cyklistických stezek a dalších opatření, které vedou k omezení a zklidnění provozu zejména ve městech.
"Chybějí přechody pro chodce u škol, některé nejsou dostatečně osvětlené," stěžuje si Jarmila Johnová, předsedkyně hnutí Pražské matky.
"U Hradce Králové byla křižovatka, které se říkalo křižovatka smrti. Pak tam postavili kruhový objezd a je tam klid," říká Václav Špička z Autoklubu.
Odpovědi z úřadů jsou pořád stejné: Víme, co je potřeba, ale nemáme na to dost peněz. Mnoho kilometrů silnic je tak plných výmolů a na jejich opravu chybějí stamiliony.
MRTVÍ NA SILNICÍCH STRANY NEZAJÍMAJÍ
Špička tvrdí, že máslo na hlavě mají i politici. Žádná z významných politických stran nemá ve svém programu, že chce snížit počet nehod a úmrtí na silnicích.
"V Norsku v sedmdesátých letech na tom byli podobně jako my teď.
Politické strany si to pak daly do svých programů, začaly podporovat stavbu nadjezdů a podchodů a výsledek se brzy dostavil," tvrdí Špička. Skandinávské státy dnes patří k zemím s nejnižším počtem nehod, zraněných a mrtvých. "U nás se ale strany zaměřují pouze na potírání kriminality, přitom na silnicích zahyne mnohem více lidí," dodává Špička. Loni se v Česku stalo 265 vražd, bezprostředně po automobilových nehodách zahynulo 1322 lidí. Následky nehod si podle evropské metodiky vyžádají každý rok více než 35 miliard korun. Politické strany s bezpečností na silnicích ve svých programech nepočítají. "To by potom v programu musely být stovky a tisíce podobných dílčích věcí," říká předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Jeho kolega, poslanec Unie svobody Pavel Němec, dodává: "Obávám se, že by se v politické straně těžko našla shoda na to, aby se podobné věci dávaly do programu."
POZOR NA RADARY ZA CEDULEMI OBCÍ
Poslanci i odborníci na bezpečnost silničního provozu se shodují v jednom: policisté si svou práci příliš usnadňují. "Policie se zatím zaměřuje výhradně na měření rychlosti v přehledných úsecích, kde má velkou naději, že vyinkasuje při minimální námaze velké peníze," stěžuje si Pavel Němec. "Je třeba, aby se zaměřovala na postihování podstatně závažnějších přestupků, jako je náhlé přejíždění z pruhu do pruhu." Ředitel republikové dopravní policie Zdeněk Bambas své podřízené obhajuje. "Řidiči se sice může zdát, že byl přistižen na bezpečném úseku, ale když je skutečně bezpečný, ať tam omezená rychlost není. Policista také musí hledět na to, zda je místo, kde měří a staví auta, bezpečné. Dovedete si představit ten skandál, kdyby kvůli tomu, že policie měří na nevhodném místě, způsobila byť nepřímo - dopravní nehodu?" říká Bambas.
Na druhou stranu uznává, že se někteří policisté snaží práci si ulehčit. "Také mi vadí, když se měří hned za cedulí s názvem obce. Je to nefér. Těžko se to ale dá zcela zakázat, protože rychlost tam omezena prostě je a řidič by ji měl dodržovat," dodává Bambas.
