Kamera se za štěkání rapu z "brněnského Bronxu" přesunuje k Masarykově univerzitě, přelétá kolem AZ Tower, snímá i pustnoucí fotbalový stadion za Lužánkami a ruch ve špinavém podchodu pod hlavním nádražím.
"Brno není jen Špilberk, Petrov a McDonald's na náměstí Svobody. Ukazujeme město hezké i škaredé. Chceme, aby se skladba stala hymnou města," uvedl vydavatel webu Prigl.cz a producent klipu v jednom Jakub Ryška.
Stovky autorů rasistických příspěvků, které každou hodinu přibývají na webu, s ním ovšem nesouhlasí. Důvod? Například refrén písně.
"V Brně se mísí všemožný rasy a z týhle mísy vznikaj' krásy. Z týhle krásy se linou noty, cigánský hlasy a ostrý beaty," zpívá v ní Romka Mária Bikárová obklopená chumlem dětí na dvoře typického pavlačového domu v brněnské Bratislavské ulici.
Taková místa v Brně prostě jsou
A právě to, že se ve videoklipu pojmenovaném Tohle je Brno vůbec objevují obyvatelé "brněnského Bronxu", ne všichni Brňané snášejí.
"Chcípněte špíny černý. Hanba vám, že mluvíte za naše město," zní mezi stovkami dalších podobných komentář napsaný pod pseudonymem Velmistr Norda.
Autory taková odezva šokovala. "Jen za pár desítek hodin se pod videem nashromáždilo několik stran rasistických komentářů. Průběžně je mažu a budu v tom dál pokračovat. Nejvíce frustrovaná vrstva české bílé populace si vybíjí vztek na té ještě slabší. Romové přitom spoluvytvářejí identitu našeho města," uvedl Ryška.
Vše se přitom děje v době protiromských násilností v Českých Budějovicích. Libor Šťástka (ODS), starosta městské části Brno-střed, na jejímž území sociálně vyloučené oblasti z většiny leží, je za videoklip přesto vděčný.
"Jsou to místa, která v Brně prostě jsou. Jestli to vzbudí diskusi, byť vyhrocenou, je jedině dobře. Kolem Cejlu se skrývá časovaná bomba, pokud to nebudeme řešit, může se stát, že se nám tu budou procházet nezvané bojůvky, jako se to teď děje právě v Českých Budějovicích," okomentoval klip Šťástka. Pomoct by podle něj ale měl především stát.
Profesionální práce, ale text vyvolává rozpaky
Dva hlavní interpreti se s výpady vyrovnávají různě. "Tomáš Horký, který napsal i text, je raper, ten je na útoky zvyklý," usmívá se Ryška.
Mária Bikárová dostala lekci už na základní škole. "Měla jsem vždycky hustý černý vlasy. Holky mi je třeba ve školní jídelně jednou zapálily. Té, co to udělala, jsem praštila hlavou o zeď a byl klid," vzpomíná Bikárová. Dnes studuje muzikálové herectví a jazzový zpěv na konzervatoři v Praze.
Tvůrci mají s písničkou, kterou nazpívala, velké ambice. Klip by chtěli vidět na hudební televizní stanici Óčko či MTV. A už jednají i o tom, že píseň bude znít z éteru brněnského rádia Kiss Hády.
V rádiu o tom, jestli píseň nasadí, rozhodnou během středy.
"S kolegy musíme ještě zvážit, zda je to hudebně natolik dobré, aby to v té široké nabídce obstálo. Je to jistě profesionálně odvedená práce, textově jsem však maličko na rozpacích," uvedl programový ředitel rádia Kiss Hády Martin Kozlovský.
Videu také někteří vyčítají, že je v něm skrytá reklama na pivovar Starobrno, jehož jméno v textu několikrát zazní.
"Parta kluků by na čtyřdenní natáčení, ke kterému byly potřeba drahé kamery, osvětlení nebo třeba kamerový vrtulníček, neměla. Prostě jsme oslovili Starobrno. S tím, že jsou jedním ze symbolů Brna, tak ať nám dají peníze na jeho hymnu. A oni souhlasili," brání se Ryška. Pivovar přitom Prigl.cz podporuje dlouhodobě.
Brno není jen majorita
Pro to, aby si skladbu Brňané notovali jako "tu svoji" písničku, ale nebude stačit prorazit jen bariéru rasismu.
"Připadá mi to hrozně prvoplánové. Kvalita textu a hudby není nic moc. Ale je to jen můj názor. Zaplať pánbůh, že zpívají a hrají," okomentoval videoklip například Karel Heřman z brněnské kapely Čankišou.
I kdyby písnička neuspěla v hitparádách, například podle zástupkyně ředitele romského střediska Drom Simony Wachsbergerové má smysl.
"Klip vidím jako odvážný a důležitý krok. Brno není jen majorita a je dobře, že někdo s lidmi, kteří žijí třeba na Cejlu, v obrazu města počítá. I přes některé reakce si nemyslím, že v Brně by byl rasismus tolik přítomen. Když tu před třemi roky chtěli na prvního máje pochodovat neonacisté, Brňané jim sami zablokovali cestu," konstatovala.
