Nový Senát ruší osu ODS - ČSSD

Poměr sil v české politice se změnil, když v neděli Čtyřkoalice vyhrála doplňovací volby do Senátu a připravila ODS a sociální demokracii o nadpoloviční většinu v této parlamentní komoře. Z výsledku voleb vyplývá, že ODS a ČSSD nemohou prosadit změny ústavy, na kterých se dohodly před dvěma lety v opoziční smlouvě a k nimž je nutný souhlas Senátu. Nepodaří se jim tak omezit pravomoci prezidenta, takže i po příštích parlamentních volbách, plánovaných na rok 2002, může Václav Havel mluvit do sestavování vlády.

Co přinesly volby:

Zvítězila Čtyřkoalice, její kandidáti byli první v 17 obvodech. ODS uspěla v osmi obvodech, ČSSD a nezávislý kandidát v jednom.

ODS a sociální demokracie ztratily v Senátu nadpoloviční většinu.

KSČM, před týdnem tak úspěšná v krajských volbách, nemá ani jednoho nového senátora.

Předsedkyně horní komory Libuše Benešová prohrála ve svém volebním obvodu s Helenou Rögnerovou. Křeslo senátora neobhájil ani ministr Jan Kavan. Neuspěl Jiří Dienstbier, naopak vyhrál Petr Pithart.

Opoziční smlouva v Senátu ztratila smysl, protože ODS a sociální demokracie mají míň než polovinu křesel. Těsnou většinu 41 hlasu z 81 může naopak získat Čtyřkoalice, pokud se spojí s nezávislými senátory Václavem Fischerem a Jaroslavem Kubínem, zvoleným na Vsetínsku.

Fischer před volbami podporoval některé kandidáty Čtyřkoalice a Kubín řekl, že jeho myšlení je Čtyřkoalici blízké.

Politici Čtyřkoalice, kterou tvoří KDU-ČSL, Unie svobody, ODA a DEU, včera naplno vychutnávali vítězství. "Jsme našim voličům velmi vděčni, je to pro nás zároveň velký závazek, kterému chceme dostát," prohlásil předseda lidovců Jan Kasal.

Stručné profily všech nově zvolených senátorů

Čtyřkoalice nicméně zatím neprozradila, koho bude navrhovat do čela Senátu. "Předseda Senátu musí být především všemi respektovaná osobnost, která bude představovat onu změnu, kterou nyní voliči zcela jednoznačně volili," řekl předseda Unie svobody Karel Kühnl.

Vážnými kandidáty jsou podle kuloárních informací ze čtyřkoaličního štábu Petr Pithart, Josef Zieleniec a Helena Rögnerová.

Druhé kolo voleb do Senátu poznamenala nízká účast - přišlo jen 21,56 procenta občanů s hlasovacím právem; ale i to je o procento víc než před dvěma lety. Katastrofální byla účast ve volebním obvodu Sokolov, kde hlasovalo necelých 13 procent lidí. Ve městech Teplá a Toužim volilo 6,68 a 6,55 procenta občanů. A třeba v Nové Vsi, kde je zapsáno 156 voličů, přišli čtyři.

Vysvětlení je jednoduché - na radnicích tu vládne KSČM a sociální demokracie, kdežto do finále boje o Senát postoupili kandidáti ODS a Čtyřkoalice.

Nezájem voličů přiměl ODS k tomu, aby vyzvala ke změně horní komory parlamentu. "Opakovaná velmi nízká účast voličů v senátních volbách opravňuje k zahájení diskuse o příští podobě Senátu," oznámil po zasedání stranické výkonné rady Václav Klaus. Podle něj by senátní volby měly být součástí voleb do krajů.

"Zdá se mi naprosto neúnosné, abychom měli i kraje i Senát i Poslaneckou sněmovnu. Stačí v podstatě dvě věci," řekl Klaus Českému rozhlasu.

ŠEST NEJ...
Největší rozdíl: 16 139 hlasů, Helena Rögnerová - Libuše Benešová (obvod Benešov)
Nejmenší rozdíl: 111 hlasů, Jaroslav Mitlener - Jiří Dienstbier (obvod Mladá Boleslav)
Vítěz s nejnižším počtem hlasů: Jan Hadrava, 6 320 hlasů (obvod Sokolov)
Poražený s nejvyšším počtem hlasů: Jiří Dienstbier, 12 703 hlasů
Nejvyšší volební účast: obvod Benešov, 30,21 %
Nejnižší volební účast: obvod Sokolov, 12,84 %
Také hrdina ODS Jaroslav Mitlener, který v obvodu Mladá Boleslav těsně porazil favorita Jiřího Dienstbiera, prohlásil: "Nízká volební účast je jednoznačné poselství občanů, že je nutné současnou podobu Senátu změnit."

Žádná z parlamentních stran včera myšlenku ODS nepodpořila. Před volbami ale nebyli proti někteří politici ČSSD a KSČM.

ODS a sociální demokracie přišly o většinu v Senátu až půl roku poté, co tu prosadily nový zákon o parlamentních volbách, výhodný pro nejsilnější strany. V novém Senátu by už klíčové hlasování nevyhrály a nic by s tím nesvedly - volební zákon totiž musí na rozdíl od "obyčejných" zákonů schválit Poslanecká sněmovna i Senát.

Ještě tento týden má Senát projednávat kontroverzní zákon o obecních volbách, který ve sněmovně také schválily ODS a sociální demokracie. Kdyby o něm jednal až za měsíc, mohou ho Čtyřkoalice a její spojenci v Senátu zablokovat.

Když se ODS a ČSSD rozhodnou, že prosadí nějaký jiný zákon kromě zákonů o volbách a změn Ústavy, stačí jim k tomu pořád nadpoloviční většina v Poslanecké sněmovně. Ta totiž může Senát, který bude zákon vetovat, přehlasovat.

Černí jezdci neumějí prohrávat
Přečtěte si glosu iDNES.
Klaus potrestal fotografa MF DNES Přečtěte si o incidentu ve štábu ODS.

Na opoziční smlouvě, která zaručuje ČSSD vládnutí výměnou za sérii dohod s Občanskou demokratickou stranou, se po senátních volbách nic nemění. "Myslím, že to na opoziční smlouvu žádný vliv mít nebude," řekl Miloš Zeman. "Opoziční smlouva je výsledkem voleb do Poslanecké sněmovny. Minulou a tuto neděli nebyly volby do Poslanecké sněmovny," uvedl Václav Klaus.

ODS přesto včera vydala zatím asi nejjasnější prohlášení o vládní spolupráci se Čtyřkoalicí. "Uvítali jsme volební porážku levice v krajských a senátních volbách, a to zejména proto, že přináší velkou naději na budoucí vládu pravice v celé naší zemi," shodla se výkonná rada strany.

Předseda senátorů ČSSD Zdeněk Vojíř k výsledkům voleb poznamenal: "Malé kluby jsou obvykle jazýčkem na váze, takže ani tato role není zanedbatelná." Kdyby ale ČSSD v příštích volbách dopadla tak jako teď, zbude jí všehovšudy pět senátorů. Na podzim 2002 vyprší mandát jedenácti z patnácti senátorů ČSSD.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue