Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nový šéf Ústavu totality: Mašínů si vážím, každý má právo na sebeobranu

  18:29aktualizováno  18:29
Ústav pro studium totalitních režimů má ve své krátké historii už čtvrtého ředitele. Bývalý kněz Daniel Herman do funkce nastupuje s jasným cílem. Uklidnit situaci, kdy se o ústavu mluví především kvůli jeho aférám. A ačkoli je považován za muže kompromisu, v rozhovoru pro iDNES.cz říká jasně: Bratří Mašínů si vážím, a pokud by ústav nekritizovala KSČM, asi by něco nebylo v pořádku.

Daniel Herman | foto: Jiří Šťastný, iDNES.cz

Jaký byl hlavní důvod vaší kandidatury na post ředitele ústavu?
Celoživotní zájem o problém vyrovnávání se s minulostí, ke kterému mě vedlo už prostředí v rodině. Mám také řadu příbuzných a přátel v Německu a na tamním příkladu vidím, že to jde. Také jsem vnímal silně rozvlněnou hladinu kolem ústavu, který považuji za důležitý. Řekl jsem si, že ji zkusím zklidnit. Svůj plán jsem také konzultoval například s kardinálem Vlkem, který mi ho doporučil.

Jak se díváte na nedávné aféry kolem ústavu? Stojí za nimi problematičnost samotného jeho poslání, nebo neschopnost vedení?
Ústav sám o sobě problematický není, ale spravuje třaskavé materiály. Obecně je nastaven velice dobře. Jeho práci sleduji velmi pozorně už od jeho vzniku, ale situaci uvnitř neznám tak dobře, abych mluvil o chybách konkrétních lidí. Ne vše se povedlo, ale to zaviněno tím, co ústav dělá.

Radní Patrik Benda po volbě uvedl, že o vašem vítězství rozhodla také vaše vnitřní motivace a minulost.
Pocházím z částečně židovské rodiny, takže řada mých příbuzných nepřežila holokaust. Můj strýc, který žije v zahraničí a který prošel Osvětimí, spravuje obrovský archiv o této problematice. Po roce 1948 byla naše rodina označena za buržoazní. Já sám zažil vyšetřování pod namířeným samopalem. Neříkám, že mi strkali dráty pod nehty, ale rozhodně jsem zažil příjemnější chvíle než kontakty s příslušníky StB. Ta mě v pozdějších letech šetřila také kvůli kontaktům na "sionisty".

Radě jste také přiznal svůj podpis pod slibem věrnosti republice. Proč jste ho podepsal?
Na kněze jsem byl vysvěcen v červnu 1989. K reálnému výkonu duchovní služby byl ale potřeba takzvaný státní souhlas. Ten šlo získat pouze po podpisu tohoto prohlášení věrnosti republice. Původně jsem ho nechtěl podepsat, ale přesvědčily mne argumenty mých představených. Slib byl vynucen, a proto mne v mém svědomí nijak nezavazuje. Odmítl jsem vstoupit do prorežimní církevní organizace Pacem in teris.

Jak chcete ústav bránit proti ideologickým námitkám KSČM a části ČSSD, ke kterým nyní přibyl argument o zbytečně vyhozených penězích?
Ekonomická situace není růžová a asi ani v budoucnu nebude. Ale s tím se prostě musíme vyrovnat. Argumenty ze strany KSČM nejsou vůbec relevantní. Kdyby KSČM ústav nekritizovala, asi by něco nebylo v pořádku. V případě ČSSD je ale situace naprosto jiná a nelze ji srovnávat. V ČSSD je jasná platforma stojící na antikomunistických postojích. Vždyť řada jejích členů byla komunisty perzekvována.

Přesto, některým sociálním demokratům ústav vadí. Navíc můžete být dáván do spojitosti právě s ČSSD kvůli své práci pro jejich prezidentského kandidáta Jana Švejnara.
Ústav nesmí být stranickopolitický. Samozřejmě ale je politikem. Všechny strany proto mají právo se k němu vyjadřovat. Je nutné naslouchat těmto hlasům a vést dialog. Já sám jsem ale nebyl nikdy členem žádné politické strany.

Jak se díváte na odbojovou skupinu bratří Mašínů vy jako věřící člověk ctící přikázání nezabiješ?
Postoje bratří Mašínů i celé odbojové skupiny si vážím. Na to, co dělali, je totiž třeba se dívat v kontextu doby. Optiku roku 2010 nejde uplatňovat na události 50. let. Přikázání nezabiješ platí. Ale zároveň má každý právo na sebeobranu. I když to samozřejmě není správné, ale lidé se zabíjeli i za 2. světové války. Tato otázka je ale aktuální i nyní. Podívejte se na Koreu, Afghánistán, Írán. Pokud někdo bojuje proti zločinnému režimu, tak není zločinec.

Jak se díváte na zajímavý fenomén, kdy řada lidí se vztahem k církvi pracuje v tajných službách nebo se jimi zabývá. V Německu Joachim Gauck, v Česku František Bublan, již zemřelý Václav Benda, nyní vy. Čím to je?
V obou strukturách, církevní i u služeb, jsou určité podobnosti. Už samotná práce v nich je ideově podbarvená. Pak je tu také respekt k řádu a autoritě. A samozřejmě schopnost zacházet s tajemstvím. Dosud nikdo nezpochybnil zpovědní tajemství.

Na co by se měl ústav nyní zaměřit? Škála úkolů, které mu nařizuje zákon, je totiž velmi široká. Co bude vaše priorita?
Nelze říci, že jedna oblast je důležitější než jiná. Je ale nutné stanovit si priority. Příkladem může být mapování třetího odboje. Já považuji tuto otázku za tikající biologické hodiny, protože tito lidé postupně umírají. Navíc otázka třetího odboje je nyní v legislativním procesu. Ústav by proto mohl poskytnout vědeckou a badatelskou podporu uznání třetího odboje.

daniel herman

Sedmačtyřicetiletý Herman studoval na českobudějovické pedagogické fakultě, ale z ideových důvodů ji nedokončil. Prováděl turisty na zámku Hluboká, pracoval jako pomocný dělník v pekárnách. Poté vystudoval katolickou teologii a v červnu 1989 byl vysvěcen na kněze. Po ročním působení v duchovní správě se stal sekretářem tehdejšího českobudějovického biskupa Miloslava Vlka, s nímž později odešel na arcibiskupství do Prahy. V letech 1996 až 2005 byl tiskovým mluvčím České biskupské konference. Poté pracoval na Policejním prezidiu (věnoval se pomoci policistům), na ministerstvu kultury a od roku 2008 je šéfem kanceláře ekonoma a prezidentského kandidáta Jana Švejnara.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Doprava u vjezdu nového dálničního úseku D11 přes Kukleny v Hradci Králové je...
D11 stáhla kamiony ze „silnice smrti“, na kraji Hradce je klid před bouří

Dopravní situace v Hradci Králové-Kuklenách u vjezdu na nový úsek dálnice D11 připomíná klid před bouří. Podle místních je jen otázkou krátkého času, kdy ulici...  celý článek

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

Dálnice D49 Fryšták - Lípa I. a II. etapa
Silničáři plánují dálnici kolem Zlína, lidé z Kostelce požadují tunel

Ačkoliv se silničářům stále nedaří spustit výstavbu dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, plánují už také její pokračování do Lípy, při kterém má vzniknout i nový...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.