Hned první pracovní den a na první tiskové konferenci čelil generální tajemník dotazu, se kterým se vypořádal po svém.
Řekl, že "Saddám Husajn byl odpovědný za hrůzné zločiny a nevýslovné utrpení iráckého lidu", a že "otázka absolutního trestu je věcí každého členského státu".
Výrokem se však dostal do rozporu s oficiálním stanoviskem OSN, která trest smrti odmítá. To je potvrzeno jak Všeobecnou deklarací lidských práv, kterou Valné shromáždění OSN schválilo v roce 1948, tak mnoha výroky Ki-munova předchůdce Kofi Annana. Ten se proti institutu absolutního trestu opakovaně vyslovoval.
Trest smrti i Saddámovu popravu ve svém prohlášení jednoznačně odmítá i zástupce OSN v Iráku Ašraf Kazí.
Slova Pana Ki-muna tak vzbudila překvapení, které se snaží urovnat jeho tisková mluvčí. Podle Michele Montasové se stanovisko OSN k trestu smrti nemění, světová organizace absolutní trest i nadále odmítá. Výrok generálního tajemníka je prý pouze jeho "osobní nuancí" v přístupu k problému.
Pan Ki-mun totiž pochází z Jižní Koreje, kde je trest smrti součástí právního řádu.