Sám Rasmussen možnost, že by se stal příštím generálním tajemníkem Aliance, odmítl už několikrát komentovat. Za nejvhodnějšího kandidáta jej ale podle informací agentury Reuters považují hned tři významní členové NATO - Francie, Německo a Velká Británie.
Mezi kandidáty se objevila i jména polského šéfa diplomacie Radoslawa Sikorského, kanadského ministra obrany Petera Mackaye nebo norské ministryně obrany Anne-Grete Strom-Erichsenové. Dříve média spekulovala například i o slovenském ministrovi zahraničí Jánu Kubišovi nebo českém vicepremiérovi Alexandru Vondrovi.
Původní možnost, že by poprvé připadl takový post zástupci nových členských zemí z postkomunistické části Evropy, zřejmě zůstane podle některých expertů jen přáním.
GENERÁLNÍ TAJEMNÍK NATOGenerální tajemník NATO je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Zároveň je nejvýše postaveným civilistou v NATO, ale reprezentuje Alianci spíše navenek. Nemá skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník. I když nezastupuje konkrétní zemi, má v diplomacii status "hlavy státu", který mu otevírá všechny státnické dveře a umožňuje mu tak lepší výkon této funkce. Funkční období generálního tajemníka NATO trvá čtyři roky, současný šéf NATO Jaap de Hoop Scheffer je nicméně ve funkci o dva roky déle. |
O nástupci současného šéfa NATO, kterým je nizozemský politik Jaap de Hoop Scheffer, by měla Aliance začít jednat na summitu ve Štrasburku. Nový tajemník ale bude znám zřejmě až po summitu, vyjednávání totiž obvykle trvají minimálně dva měsíce a Schefferovi vyprší mandát až na konci července.
Svého favorita na post politického šéfa Aliance ještě dosud neoznámily ani Spojené státy a jejich "slovo mívá v tomto ohledu velkou váhu". Americký viceprezident Joe Biden dnes v Bruselu uvedl, že Spojené státy ještě nemají jasno, kdo by měl novým generálním tajemníkem být. "Spojené státy dosud neučinily rozhodnutí. Jde o záležitost konsenzu," uvedl Biden.
Šestapadesátiletý Rasmussen je považován za velmi cílevědomého politika. Otevřeně podpořil americkou invazi do Iráku a Dánsko jako jedna z prvních zemí vyslala do Iráku své vojáky. Stejně tak do Afghánistánu, kde působí 750 dánských vojáků.
