Jeden ze čtenářů se nově zvoleného předsedy Akademie věd v on-line rozhovoru zeptal, jestli si nemyslí, že čeští akademici žijí "za zdí" a veřejnost o nich příliš nic neví a o jejich práci se dozvídá spíše náhodně.
"Propagace není nikdy dost. Povědomí veřejnosti o AV se v posledních letech určitě zvýšilo (léky prof. Holého, Pačesova komise, pořady v TV, vědecké rubriky v novinách), ale rád bych toho viděl ještě více," odpověděl Drahoš.
on-line s novým šéfem Akademie věd zde |
Další ze čtenářů ale Drahošovi jednu, sice negativní, propagaci akademie připomněl, když se zeptal na nedávnou kauzu českých entomologů. V Indii zadržený entomolog Petr Švácha je totiž zaměstnancem Akademie věd. - čtěte Emil byl pro Indii snadnější sousto, řekl v on-linu entomolog Švácha
"Vnímáte jejich sběr brouků jako chybu, nebo bez této práce by entomologové fungovat nemohli?" zajímalo čtenáře iDNES.cz.
"Myslím, že došlo k chybě v podcenění lokální situace v Indii - mentalita, legislativa, politické aspekty. Beru to (jako všichni v AV) jako poučení pro příště - už by se nic takového nemělo stát," okomentoval kauzu Drahoš.
Do akademie by se mělo dostat více mladých
Mezi Drahošovy priority, které nastínil delegátům na úterním sněmu, kde se volil nový předseda, patřila spolupráce s vysokými školami. Na to akademiky upozornil i host sněmu Václav Klaus, který ve svém projevu nazval spolupráci s univerzitami klíčovou.
Nový šéf AVVedení Akademie věd se Drahoš ujme 24. března, do funkce ho jmenuje prezident Václav Klaus. Nad svou soupeřkou, fyzioložkou Evou Sykovou, zvítězil s převahou, poměrem 188:27 hlasům. - o volbě nového šéfa Akademie věd čtěte zde |
Drahoš v on-line rozhovoru uvedl, že bude vyvíjet tlak na vedení ústavů, aby dávali kvalitním mladým lidem více šancí ve vedení týmů a oddělení a odpovídajícím způsobem je finančně odměnili. "Zkusím dohodnou mzdové prostředky pro mladé ze soukromé sféry." řekl.
Jeden z dotazů také směřoval k věkovému průměru vědců v ústavech AV. "Ze vzdáleného pohledu zvenčí se - při vší úctě - nemohu ubránit dojmu, že to bude přes 50 let. Zkušenosti jsou jistě cenné, ale nechtělo by to generační obměnu?," zeptal se čtenář nového předsedy akademie.
"Nevím přesně, jaký je průměr, ale určitě je i na můj vkus poměrně vysoký," souhlasí Drahoš.
Ke generační obměně ale podle něho dochází, v akademii pracuje řada mladých lidí, zájem se ale liší podle oborů. Mladý vědec určitě nevydělá tolik, jako jeho vrstevník v pojišťovně, ale příjmy ve vědě už nejsou tak nízké a tvůrčí svoboda, možnost poměřovat své kvality s celým světem, zahraniční styky a cesty také nejsou k zahození, soudí Drahoš.
Jiří Drahoš v několika bodech* Narodil se v roce 1949 v Českém Těšíně. Vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, ve stejném oboru získal hodnost CSc. Na VŠCHT Praha habilitoval v oboru chemické inženýrství (1994), obhájil zde doktorát věd (1999) a v r. 2003 byl jmenován profesorem chemického inženýrství. * Od roku 2005 je místopředsedou AV ČR. Od r. 1973 pracuje v Ústavu chemických procesů AV ČR * V letech 1985–1986 pracoval v rámci stipendia nadace Alexandra von Humboldta na Univerzitě Hannover, působí i jako hostující profesor na Univerzitě Sao Paulo v Brazílii. * Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou vícefázové chemické reaktory. Publikoval 65 původních prací v mezinárodních časopisech, je spoluautorem 10 zahraničních a devíti českých patentů. * Byl opakovaně zvolen do prestižní funkce prezidenta Evropské federace chemického inženýrství (2006–2009). Od r. 2002 předsedá pravidelnému Mezinárodnímu kongresu chemického a procesního inženýrství CHISA. Zdroj: www.cas.cz |
