Zdeněk Kabátek (vlevo) vystřídal na postu generálního ředitele VZP Pavla Horáka

Zdeněk Kabátek (vlevo) vystřídal na postu generálního ředitele VZP Pavla Horáka (vpravo). (26. listopadu 2012) | foto: Vít Šimánek, ČTK

Šéf VZP: Pojišťovna fungovala stereotypně, proto měla chyby v zakázkách

  • 3
Ve Všeobecné zdravotní pojišťovně panovaly určité stereotypy a některé věci se řešily bez jasných pravidel, říká její nový ředitel Zdeněk Kabátek. Podle něj právě tyto důvody mimo jiné vedly k tomu, že kontroloři ministerstva zdravotnictví upozornili na pochybnosti v zakázkách a smlouvách za více než 850 milionů korun.

Která zjištění kontrolorů považujete za nejzávažnější?
Nejzásadnějším zjištěním pro mě bylo, že se v pojišťovně podcenila systemizace postupů. Řada věcí se dělala roztříštěně a neměla jasná pravidla.

Čím si vysvětlujete, že mohlo k chybám ve VZP docházet léta, když pojišťovna má kontrolní mechanismy? Probíhají v ní audity, je tu správní a dozorčí rada.
Je velmi jednoduché se vymezit proti svým předchůdcům a já bych to velmi nerad dělal, protože je to laciné. Na druhou stranu je možné, že v pojišťovně nastaly určité stereotypy a byl tu malý tlak na důslednost. Protokol kontroly ale popisuje obvyklé nešvary, které jsou ve velkých firmách běžné. Možná by k nim nedocházelo, kdyby se některé postupy více sofistikovaly, utáhly se formální mechanismy.

Kontrola ve VZP

Trvala pět měsíců a pětice kontrolorů, zaměstnanců ministerstva zdravotnictví, se při ní zabývali smlouvami mezi VZP a firmou IZIP od roku 2001 do roku 2011. Kontrolovali také nakládání s penězi z fondu prevence pojišťovny od roku 2009 do roku 2012. Celkem tam měli pod drobnohledem 3,2 miliardy korun (IZIP cca dvě miliardy, fond 1,2 miliardy korun).

Kontrola ukázala, že pojišťovna nejspíš neoprávněně vyplatila firmě IZIP více než 456 milionů korun. Podezření na chyby je také u 400 milionů korun z fondu prevence pojišťovny.

Více o kontrole čtěte zde.

Jak bude VZP reagovat na závěry kontroly?
Přestože výsledky kontroly bude muset ještě ověřit nezávislý orgán, reagovali jsme na ně už v době, kdy nám byl předán protokol o výsledcích kontroly. A to tak, že jsme začali připravovat nápravná opatření, která by měla zamezit podobným excesům.

Jaká konkrétně?
V okamžiku předání protokolu jsme pozastavili všechny veřejné zakázky s výjimkou těch, které jsou klíčové pro provoz pojišťovny, jakými jsou například změny softwaru. Nechal jsem si zpracovat analýzy oběhu účetních dokumentu a živých smluvních vztahů, jež má nyní pojišťovna uzavřeny, abych se seznámil s tím, kde mohl nastat problém v rámci nesdílení informací ze smluv či účetních dokladů. Na konto analýz jsem nechal zpracovat návrh změny organizačního řádu. Bude hotový do konce ledna.

Kterých zakázek se stop stav dotkl?
Rozhodnutí bylo absolutní, to znamená, že platí pro všechny zakázky, které byly připravovány a nebyly rozjety. Troufnu si tvrdit, že šlo o desítky zakázek. S tím, že ad hoc rozhodujeme zhruba o pěti zakázkách, které bylo nutné zrealizovat z provozních důvodů.

Znamená to tedy, že se závěry kontroly zcela souhlasíte?
Ne, ne. Rozporovali jsme řadu ze závěrů s tím, že věcně příslušné útvary pojišťovny na nález mají rozdílný právní názor. Nicméně jsem připraven respektovat rozhodnutí orgánů, kterým jsou nálezy postoupeny k dalšímu přezkoumání. Pokud je v protokolu uvedeno v řadě případů možné pochybení v oblasti veřejných zakázek, předpokládám, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydá jasné rozhodnutí, které podezření buď potvrdí, nebo vyvrátí.

S čím konkrétně jste nesouhlasili?
Těch námitek byla celá řada a jejich seznam byl stejně tlustý jako protokol se závěry kontroly. Pokud se hovoří například o zakázkách malého rozsahu a o tom, že docházelo k jejich účelovému rozdělování, tak právní názor pojišťovny byl ten, že s tím nelze souhlasit, protože se část zakázek realizovala v regionech a část na ústředí. Já jsem si z toho udělal ten závěr, že do budoucna budeme velmi precizně a nad rámce zákona vyžadovat, aby všechny zakázky byly soutěženy v režimu těch velkých.

Změní se v pojišťovně systém zadávání veřejných zakázek?
Ano, chci tuto agendu centralizovat, a chci, aby byla začleněna do silného právního útvaru. Navíc vypracujeme novou metodiku a podřídíme zadávání zakázek příslušnému náměstkovi, aby tam byla kontrola vícero očí. Chci, aby proces veřejných zakázek byl jedním z nejvíce sledovaných ve VZP, protože se domnívám, že prevence je lepší než následná kontrola.

Změníte i marketing pojišťovny?
Ano, chceme, aby projekty měly jasnou a klíčovou jednu strategii, na kterou se budou věšet jednotlivé projekty. Projekty, které se týkají PR pojišťovny, chceme absolutně minimalizovat.

Pokud antimonopolní úřad nebo třeba ministerstvo financí přijde s tím, že VZP pochybila, jaké z toho vyvodíte důsledky?
Pokud se prokáže osobní odpovědnost kohokoliv z VZP, tak to bude mít personální dopad. Ale jinak znovu opakuji, že už jsme začali dělat kroky k tomu, aby systém marketingu a veřejných zakázek fungoval jinak. My jsme v řadě věcí byli obecní a neurčití, proto tam jsou ty nálezy.

Měla by pojišťovna šanci získat část peněz zpět, pokud by se ukázalo, že z ní odtekly neoprávněně?
To je složité, protokol uvádí, že prostředky byly vynaloženy nehospodárně, ale jestliže byl ve smlouvě obecný předmět plnění, je velmi problematické nehospodárnosti prokázat a vymahatelnost je velmi sporná. A je to na zkoumání jiných orgánů, což už se ostatně v případě IZIP děje a my uvidíme, jaký bude výstup a jaké budou možné další právní kroky.

Vyžádala si policie kvůli IZIP nějaké dokumenty?
Ano a my jsme absolutně vstřícní vůči jejím krokům a plně s ní spolupracujeme. To znamená, že jsme jim zaslali poměrně rozsáhlou dokumentaci k projektu IZIP a jsme připraveni ji kdykoliv doplnit a spolupracovat s orgány, jež věc prošetřují. I v těch ostatních případech, které prověřuje Úřad pro ochranu osobních údajů, finanční úřad či příslušné živnostenské úřady také nabízíme aktivní spolupráci. Jsem v korektní komunikaci s ministerstvem zdravotnictví a několikrát už jsme deklarovali všem orgánům připravenost vyjít vstříc a poskytnout jim materiály tak, aby podezření mohla být buď prokázána, nebo vyvrácena.

Zdeněk Kabátek

Dvaačtyřicetiletý Kabátek je původním povoláním technik. Profesní dráhu zahájil jako technický pracovník a poté projektový manažer ve společnosti ČEZ - Elektrárně Temelín. Následně sbíral manažerské a profesní zkušenosti při svém působení v nemocnici v Písku, kde byl vedoucím technicko-provozního úseku a později rovněž členem představenstva. Od roku 2006 byl nejprve vrchním ředitelem pro přímo řízené organizace a poté vrchním ředitelem pro ekonomiku ministerstva zdravotnictví. Byl také členem správní rady Oborové zdravotní pojišťovny.

VZP se už měsíce alespoň navenek snaží ukončit spolupráci s IZIPem, zatím je s ní stále propojena smlouvu. Jaké řešení situace předložíte správní radě?
Mám zpracovat materiál, v němž vycházím z toho, který jsem zdělil v prosinci. Ty postupy jsou v podstatě možné dva. Ale z hlediska slušnosti ke členům správní rady nemá smysl, abych říkal jejich konkrétní podoby, dokud materiál nebude na správní radě projednán.

Pak mi dovolte, abych jmenovala dva postupy a zeptala se vás, zda se vaše záměry ubírají tímto směrem. Buď VZP přikoupí zbylé akcie firmy IZIP, nebo se naopak zbaví těch 51 procent, které nyní vlastní, a portál či další služby pro ni bude zajišťovala jiná firma.
Může to být jedno z těchto dvou řešení, je tam ovšem mnoho ale. Než zvolíme jakékoliv řešení, musíme vědět, jaká je jeho nákladovost, jestli je to pro pojišťovnu výhodné.

Víte, zda a za kolik by bylo 49 procent akcií IZIP, které nevlastníte, k mání?
Jsem racionální a technokratický manažer, nebudu teď říkat žádnou informaci, protože by to bylo obchodně nesprávné pro vyjednávání s partnery. Navíc nemám dokončenu analýzu a nemají ji dokončenu ani znalci, kteří oceňují majetek IZIPu. To by byla čistá spekulace a spekulovat považuji za hloupé.

Do kdy by se vámi uvažovaná řešení směrem k IZIP dala uskutečnit?
Myslím, že se pohybujeme v horizontu měsíců.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video