Janis Varufakis odstoupil navzdory vítěznému nedělnímu referendu v pondělí ráno. Chtěl tím usnadnit vyjednávání v eurozóně. O jmenování Tsakalotose prosakovaly informace do médií od vládních zdrojů už během dne. Později je podle agentury Reuters potvrdil řecký prezident Prokopis Pavlopulos, do jehož rukou Tsakalotos složil za přítomnosti premiéra Alexise Tsiprase v 19:00 SELČ přísahu.
Tsakalotos po převzetí úřadu od Varufakise, jehož dosavadní práci vysoce vyzdvihl, prohlásil, že Řekové v hlasování dali jasně najevo, že si „zaslouží něco lepšího“ a že „nebudou akceptovat neschůdné řešení“. „Chceme pokračovat v diskusi (s věřiteli)“, pokračoval. „Věřím, že se něco může změnit v Evropě,“ dodal nový ministr a přiznal, že prožívá „nervozitu“ z přebírání portfolia financí „v okamžiku, který není nejsnadnější v řecké historii“.
Tsakalotosovo jmenování se všeobecně předpokládalo vzhledem k tomu, že již přes dva měsíce vedl hlavní zátěž vyjednávání v eurozóně poté, co se této role vzdal kvůli jistým osobním kontroverzím jeho předchůdce Varufakis. Ten v pondělí ráno na blogu oznámil, že opouští i post v čele ministerstva financí (více zde).
Varufakis uvedl, že si je vědom, že někteří z představitelů euroskupiny by uvítali, kdyby s ním už nemuseli jednat. Jeho „absence“ by prý usnadnila premiérovi Alexisi Tsiprasovi vyjednání dohody s eurozónou. „Právě z tohoto důvodu opouštím dnes ministerstvo financí,“ uvedl muž, který v minulých dnech označil věřitele z terorismu rozsévající strach (více o ostrých slovech ministra zde).
Varufakisův temperament střídá anglická diskrétnost
Některá média Tsakalotose popsala jako „muže ve Varufakisově stínu“, který si nepotrpí jako jeho předchůdce na světla ramp a Varufakisův temperament vyrovnává anglickou diskrétností získanou na univerzitě v Oxfordu a elitní střední škole v Etonu. Vystudovaný ekonom s doktorátem z Oxfordu je členem současné vlády od jejího vzniku v lednu 2015.
Tsakalotos dosud zastával funkci náměstka ministra zahraničí pro mezinárodní ekonomické vztahy. Začátkem května převzal úlohu hlavního vyjednávače s mezinárodními věřiteli. Ve vládní levicové straně SYRIZA je členem ústředního výboru a v této straně (do roku 2012 aliance) působí téměř deset let. Ostaně bývá označován za „mozek její ekonomické politiky“.
V květnu 2012 byl za stranu SYRIZA poprvé zvolen do parlamentu, kde zasedá doteď. Je zastáncem setrvání Řecka v eurozóně, ale odmítá další tvrdá úsporná opatření, která by zamotávala zemi dále do dluhové spirály. „Nechceme zvláštní zacházení, žádáme jen rovné zacházení,“ prohlásil letos v březnu v Dublinu při návštěvě konference strany Sinn Fein.
Bankovní prázdniny nekončí, Evropa volá po řešení
Jen pár desítek minut před jmenováním Tsakalotose odešla z porady na tou dobou uvolněném resortu financí šéfka řecké bankovní asociace Luka Katseliová. Po schůzce uvedla, že se země rozhodla prodloužit takzvané bankovní prázdniny, při nichž jsou z nařízení vlády uzavřeny veškeré finanční ústavy v zemi. Zatímco Varufakis sliboval jejich otevření hned po ukončení referenda, podle šéfky asociace zůstanou zavřeny nejméně do středy. Denní limit výběrů se nemění a i nadále je 60 eur (zhruba 1 600 Kč). Turistů by se omezení týkat nemělo.
Řecké banky jsou uzavřeny přesně týden od minulého pondělí. K jejich uzavření z důvodu zamezení odlivu kapitálu řeckou vládu před týdnem přiměla neochota Evropské centrální banky (ECB) zvýšit objem nouzového programu ELA, na němž jsou řeské finanční domy závislé. V pondělí večer ECB rozhodla, že objem nouzového financování řeckých bank ponechá beze změny na zhruba 89 miliardách eur (2,4 bilionu Kč).
Situaci v zemi pozorně sleduje i Mezinárodní měnový fond (MMF). Jeho šéfka Christine Lagardeová podle agentury Reuters uvedla, že je připraven silně zadluženému Řecku poskytnout pomoc, pokud o to bude požádán. „Situaci pozorně sledujeme a jsme připraveni Řecku pomoci, pokud o to budeme požádáni,“ uvedla Lagardeová, která podle mluvčího Kremlu o řeckém referendu telefonicky hovořila s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Podívejte se, jak Řekové oslavovali výsledky nedělního referenda:
MMF ve čtvrtek uvedl, že Řecko bude v průběhu příštích tří let potřebovat dodatečné finanční prostředky v objemu nejméně 50 miliard eur (1,4 bilionu Kč) a rozsáhlé odpuštění dluhů, aby získalo prostor pro oživení hospodářství. Podle řeckého premiéra Alexise Tsiprase závěry měnového fondu podporují tvrzení Atén, že řecký dluh je dlouhodobě neudržitelný.
Už není příliš času, varují Merkelová a Hollande
Řecké referendum také vyvolalo celou sérii schůzek. Už v pondělí večer se sešla v Paříži německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Francois Hollandem. Po schůzce společně varovali, že pro dohodu s Řeckem nezbývá moc času. Čeká se na návrhy Atén. Na úterý se chystají mimořádná jednání euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny, i zástupců zemí EU.
Po vyřešení patové situace po nedělním referendu už během dne volali evropští politici. Podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Harlema Désira musí Tsipras rychle vyjasnit, co má po nedělním referendu, ve kterém voliči odmítli podmínky věřitelů, v plánu. „Teď je důležité, aby jednání se zástupci eurozóny byla brzy obnovena tak, aby bylo Řecku umožněno zůstat v eurozóně,“ uvedl Désir.
Řecké NE podle něj automaticky neznamená, že Řekové touží opustit euro. I podle španělského ministra hospodářství Luise de Guindose by Řecko mělo zůstat součástí eurozóny a mělo by mít právo požádat si o třetí záchranný balík. Naopak německý poslanec z CDU kancléřky Angely Merkelové Klaus-Peter Willsch pro BBC uvedl, že „hlasování znamená, že (Řekové) už nemohou dále fungovat v eurozóně a Evropská centrální banka musí přestat s financováním zbankrotovaného řeckého státu“.
Lídři EU by podle něj nyní měli jednat o „zorganizování Grexitu“, tedy odchodu Řecka z eurozóny. „Snažili se nás vydírat. Snaží se udělat z daňových poplatníků v jiných zemích rukojmí,“ dodal Willsch.
