Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nový přílepek zákona daruje ornou půdu pro průmyslové haly zdarma

  7:19aktualizováno  7:19
Ekologické organizace kritizují přílepek, který by umožnil zdarma zabírat pole a volnou krajinu pro výstavbu hal v průmyslových zónách. Nenápadná vsuvka, kterou podporují někteří poslanci, je součástí takzvaného komplexního pozměňovacího návrhu k zákonu o podporovaných zdrojích energie. Hlasovat se o ní má na konci října.

Budou si developeři zabírat pole zdarma? Ilustrační foto | foto: AP

Na straně 42 obsáhlého pozměňovacího návrhu je na první pohled nenápadný odstavec, odkazující ke změně zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Podle ekologů však ovlivní dvě třetiny případů záborů půdy.

Přílepek totiž umožňuje, aby bylo výhodnější zabírat pole pro výstavbu hal v průmyslových zónách, které vyrůstají na okrajích měst. Developeři by nově nemuseli vůbec platit za zábor orné půdy. Nenápadný přílepek k zákonu se má vztahovat také na dálnice nebo vedení vysokého napětí.

"Průmyslová zástavba nyní zabírá asi 59 hektarů zemědělské půdy týdně, často úplně zbytečně. V devadesátých letech se v Česku zastavělo více jak 5 tisíc hektarů, ale mezi roky 2000 a 2010 to bylo již přes 25 tisíc hektarů. Rychlost zástavby se neustále zvyšuje," stojí ve zprávě ekologů.

Pokud poslanci změnu v zákoně schválí, ubude "chytrých" projektů, jež k nové výstavbě využívají opuštěné tovární areály nebo brownfields. "Poslanci by měli chránit zelenou krajinu pro všechny, nikoli vylepšovat obchody několika developerům. Ministr Chalupa musí rychle zasáhnout proti tomuto zbytečnému a nepopulárnímu návrhu," apeloval Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Zruší poplatky, které se v lednu zvýšily?

Až doposud musí developeři podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu zaplatit poplatek za každý hektar zemědělské půdy, který přemění ve staveniště. Podle ministerstva životního prostředí byly poplatky za tento zábor velmi nízké a nestačily bránit tomu, aby se krajina zbytečně zabírala skladišti a překladišti, která by mohla stát na místě opuštěných průmyslových areálů. Proto se od ledna poplatky rapidně zvýšily.

Ministerstvo se chtělo lednovým zvýšením poplatkům přiblížit zbytku Evropy a zachovat nejkvalitnější půdu budoucím generacím pro kvalitní zemědělství. Asi 40 procent celkové výměry zemědělské půdy totiž tvoří takzvaná bonitní půda, která se řadí do 1. a 2. třídy ochrany.

"Pokud nyní dovolíme ji zabrat, zbude nám pro zemědělství méně kvalitní půda, kde bude v budoucnu potřeba investovat do zúrodňovacích opatření, hnojiv a podobně. Zvýšení poplatku u té nejkvalitnější půdy proto bylo v lednu až desetinásobné," vysvětlil vedoucí oddělení ochrany půdy Václav Marek z ministerstva životního prostředí.

Podle lednových tabulek například se za hektarový pozemek zařazený ve třetí bonitní třídě (průměrná půda - pozn. redakce) zaplatí poplatek 300 tisíc korun. Loni to bylo 61 tisíc korun.

O přílepku se bude hlasovat na konci října

Přílepek už schválil hospodářský výbor Sněmovny a v pátek 23. září byl načtený na schůzi Sněmovny, o jeho přijetí budou poslanci hlasovat v týdnu od 24. října. Dodatek podporují ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek z ODS i parlamentní zpravodaj zákona Milan Urban z ČSSD.

"Poplatek za vynětí ze zemědělské půdy se zvýšil tak dramaticky, že za uplynulé měsíce roku 2011 skoro nikdo tu zemědělskou půdu nevyjímá a peníze se přelévají z jedné kapsy do druhé. Například při stavbě komunikace vezme Státní fond dopravní infrastruktury peníze na poplatek, které přelije Pozemkovému fondu. Vláda by proto měla mít možnost udělit výjimky, mezi které by patřila dopravní infrastruktura, energetická infrastruktura, strategické průmyslové zóny a podobně. Nebude to automatické, výjimku udělí vláda po zvážení konkrétního případu," zdůvodnil podporu Urban.

Ale výjimky jsou podle ekologů zrádné. "Vyjmout ze zákona, který se snaží zabránit zastavění české krajiny, platnost pro ty stavby, které ji ohrožují zdaleka nejvíce, podkopává smysluplnost práva jako takového," míní Petra Humlíčková ze Zeleného kruhu.

Změna v podobě přílepku není žádoucí ani podle ministerského experta Marka. Velcí investoři se smysluplným projektem se podle něj přizpůsobí i vyššímu poplatku, který je podle něj i nyní v Česku nižší než v zemích západní Evropy.

"Nejčastějším argumentem pro přílepek je, že není zájem investorů. Ale nikdo si už nechce uvědomit, že i stávající průmyslové zóny zejí prázdnotou a že nyní neprožíváme žádný ekonomický boom, který by tomu nahrál," míní Marek s tím, že úkolem ministerstva je chránit kvalitní půdu. Nízké poplatky navíc lákají zahraniční investory, kteří si tu saví skladiště a překladiště.

Ministerstvo neví, jak se k přílepku postaví

Poplatky za vynětí kvalitní půdy ze zemědělského půdního fondu se v lednu výrazněji zvýšily poprvé po téměř dvaceti letech. Povinnosti platit tento poplatek byly dosud zbavené výhradně pozemky, u kterých by poplatek smysl neměl, tedy například čističky, rybníky, zahrady nebo obytné domy uvnitř zastavěného území.

Ministerstvo životního prostředí si za lednovým zvýšením poplatků stojí a považuje to za důležitou změnu. Přesto zvažuje další výjimky a není jasné, jak se k přílepku nakonec postaví.

"V souvislosti se zvýšenými odvody vnímáme dva problémy, nad kterými je potřeba se zamyslet. Za prvé to jsou projekty, do kterých stát investoval pomocí investičních pobídek. Za druhé to jsou obce, které ještě před přijetím zákona o zemědělském půdním fondu změnily svůj katastr za účelem konkrétní investice a teď jim navýšení ceny brání v realizaci projektu. O těchto dvou bodech jsme připraveni debatovat, stejně tak o tom, jestli je přílepek k zákonu v této podobě tím nejvhodnějším řešením," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková.

Návrh je podle ekologů navíc v rozporu s Programovým prohlášením vlády a připraví státní rozpočet o 1,6 miliardy korun. Premiér Petr Nečas však rozpor přílepku s Programovým prohlášením vlády nekomentoval. "Jsme srozuměni se stanoviskem ministerstva životního prostředí," vzkázal jen přes svého mluvčího Jana Osúcha.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

V železniční výhybně Praha-Vyšehrad vyjel posunovaný vlak proti osobnímu vlaku...
Vlaky v Praze nestačí náporu cestujících, nové tratě mohou vést pod zemí

Tunely metra a komplex Blanka v budoucnosti zřejmě v Praze doplní tunel pro vlaky. Ty už nestíhají nápor cestujících a rozšíření tratí brání historická...  celý článek

Hasiči společně s veterináři kvůli ptačí chřipce zasahovali v Oslavanech na...
Veterináři vybíjejí slepice nakažené salmonelou, lidé chtějí vracet vejce

Veterináři začali s vybíjením slepic v Pohořelicích na Brněnsku. Důvodem je epidemie salmonely, kterou odhalili na základě oznámení hygieniků, že na děti na...  celý článek

V Národním muzeu nainstalovali restaurovaný originál sousoší Géniů. (23.8.2017)
Sousoší Géniů se vrací do Národního muzea, vystavena bude kopie i originál

Po jedenácti letech se do Národního muzea vrátilo sousoší Géniů od sochaře Antonína Poppa. Na jeho původním místě v průčelí budovy ho nahradí kopie, originál...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.