Kelman pracoval na americkém ministerstvu zahraničí skoro třicet let. Začínal za Jimmyho Cartera, a zažil tak Reagana, Bushe staršího, Clintona a nyní Bushe mladšího.
Poslední léta strávil v Úřadu pro národní bezpečnost a nešíření jaderných zbraní. Jeho úkolem byla veřejná diplomacie, tedy vysvětlování americké politiky ve světě a získávání podpory pro ni. "Loni jsem odešel do důchodu. Má práce se totiž stala skoro nevykonavatelnou. Prostě už nebylo možné hájit Bushovy kroky," říká.
Před nadcházející volbou prezidenta se intenzivně mluví o tom, že nový šéf Bílého domu bude muset napravit pošramocenou pověst Spojených států ve světě. Je obraz Ameriky opravdu tak poškozený?
To je. S Georgem Bushem přišla do Bílého domu hrozivá jednostrannost. Pocit, že Spojené státy jsou jediná supervelmoc, a proto si mohou dělat, co chtějí. Zbytku světa se taková tvrdohlavost pochopitelně nelíbí. Image Ameriky je opravdu hodně zničená.
Může za to válka v Iráku?
Irák je jen jednou částí toho problému. Prezident Bush udělal některé jednostranné kroky už před Irákem. Příkladem může být jeho přístup ke globálním změnám klimatu, konkrétně ke Kjótskému protokolu. Nebo jednostranné odstoupení od smlouvy ABM (dohoda se Sovětským svazem o omezení systému antibalistických raket z roku 1972 - pozn. red.) v roce 2002. Tehdy jsem si říkal - jen ať v nejbližší době nepotřebujeme pomoc našich spojenců. Ta doba ovšem přišla velice záhy.
A kdybyste měl uvést největší chyby, které George Bush za osm let ve funkci udělal?
Existují dvě kategorie chyb. Tou první jsou věci, které člověk udělá špatně. Druhou pak ty, jež neudělá vůbec. V případě George Bushe spadá do první kategorie pochopitelně Irák. To je jeho nejvýraznější a také nejdiskutovanější omyl. Do druhé kategorie bych zařadil ignorování mírového procesu mezi Izraelci a Palestinci. To je problém, který se táhne desítky let a každý z posledních amerických prezidentů nějak přispěl k jeho řešení. George Bush ho dlouho úplně přehlížel.
Koncem druhého volebního období se ale pustil právě do procesu na Blízkém východě. Vyhlásil, že mírové dohody může být dosaženo, než odejde z Bílého domu.
Což je samozřejmě naivní myšlenka. Ale George Bush v posledních dvou letech v zahraniční politice celkově ubral ze své neústupnosti. Zmírnil postoje. Máte pravdu, zaměřil se na Blízký východ, kde ovšem jeho neochvějná a jednostranná podpora Izraele není příliš prozíravá. Dalším příkladem změn v zahraniční politice budiž přístup ke KLDR, kde došlo k posunu v oblasti jaderného programu.
Proč prezident "ubral plyn" právě ke konci druhého volebního období? To bývá naopak mnohem důraznější než první, jež šéf Bílého domu zpravidla věnuje snaze o znovuzvolení.
Důvod Bushova počínání je podle mě vcelku zřetelný. On prostě chce uspět alespoň v něčem. Nechce, aby na něj dějiny nahlížely jen ve spojitosti s Irákem, což ale stejně budou.
Co tedy Bush odkáže svému nástupci?
Kromě válek v Iráku a Afghánistánu hlavně ten poničený obraz Spojených států v očích světa. Nový prezident ho bude muset vyléčit. Jeho pozice bude na jednu stranu velice těžká - kvůli těm válkám. Na stranu druhou ale v první fázi zažije jakési líbánky se světem, který si prostě oddechne, že je Bush pryč. V tomto období bude mít nový prezident skvělou příležitost zajistit si pozici na světové politické scéně.
Jaké by měly být jeho první kroky?
Podle mého názoru by se měl v první řadě starat o řešení domácí finanční krize. Na to především jeho voliči čekají. Neméně důležité je ale neprodleně přesvědčit svět, že Amerika je opět připravena mu naslouchat.
James KelmanSedmapadesátiletý James Kelman projezdil v barvách americké diplomacie půlku světa. V rámci veřejné diplomacie se věnoval otázkám Balkánu, Iráku či Íránu, působil na ambasádách v Bangkoku, Tokiu, Soulu, Káhiře či Manamě. V posledních letech byl součástí americké mise při Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, kde se věnoval otázce íránských nukleárních aktivit. Žije ve Virginii, má dvě dospělé dcery. |