Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kosovským prezidentem se stal Thaçi, opozice volbě bránila slzákem

  20:25aktualizováno  21:04
Novým prezidentem Kosova se v pátek stal dosavadní ministr zahraničí a bývalý předseda vlády Hashim Thaçi. Volbě nové hlavy nejmladšího evropského státu se pokusili opoziční představitelé zabránit i pomocí slzného plynu. Thaçimu vyčítají mimo jiné přílišnou vstřícnost vůči srbské menšině.

Thaçi byl zvolen nástupcem prezidentky Atifete Jahjagové ve třetím kole hlasy 71 ze 120 poslanců. V prvních dvou kolech hlasování nezískal potřebou dvoutřetinovou většinu, tedy osmdesát hlasů. Ve třetím kole mu stačila prostá většina. V případě nezvolení prezidenta by byl parlament rozpuštěn.

Fotogalerie

Thaçiho protikandidát a kolega z Demokratické strany Kosova Rafet Rama nezískal žádný hlas, deset hlasovacích lístků bylo neplatných.

Parlamentní debatu o volbě nového kosovského prezidenta v pátek podle očekávání opět přerušilo vypuštění slzného plynu z opozičních lavic. Podle agentury AP byly v opozičních lavicích otevřeny celkem tři kanystry se slzným plynem, což donutilo zákonodárce opustit sál a přerušit debatu o zvolení Thaçiho prezidentem.

Jedenáct opozičních zákonodárců bylo vykázáno ze sálu kvůli rušení schůze. Potyčky mezi protivládními demonstranty a policií se odehrály také před parlamentem. Protestující po policistech házeli kameny a zápalné lahve.

Opozice Thaçimu vyčítá dohodu rozšiřující pravomoci srbské menšiny a také ho obviňuje z korupce a protežování svých příbuzných a přátel. Thaçi tato obvinění rozhodně odmítá.

Kosovo vyhlásilo v roce 2008 nezávislost na Srbsku, které nejmladší stát Evropy s přibližně 1,8 milionu obyvatel neuznává.

Část opozice protestuje od loňského září a snaží se blokovat práci parlamentu. Chce tím zabránit tomu, aby vládní většina stvrdila dvě dohody, které podle nich poškozují Kosovo.

Jde především o dohodu uzavřenou loni v srpnu s Bělehradem za zprostředkování Evropské unie v rámci normalizace vztahů Kosova a Srbska. Dohoda poskytuje více práv etnickým Srbům a mnozí kosovští Albánci se obávají, že by poskytnutí určité autonomie Srbům mohlo vést k ohrožení územní celistvosti Kosova.

Radikálům se ale také nelíbí ujednání o vymezení společné hranice s Černou Horou, které podle nich Kosovo připraví o jeho území.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.