Nová hlava státu byla zvolena dva týdny poté, co 89letý prezident Giorgio Napolitano z úřadu odstoupil kvůli vysokému věku a zdravotním potížím. Jeho nástupce vybíralo kolegium 1009 volitelů složené z poslanců dolní komory, senátorů a zástupců 20 regionů.
V předchozích třech neúspěšných kolech byla nutná dvoutřetinová většina hlasů. Té se však nepodařilo dosáhnout, protože mnoho volitelů, včetně těch z vládního tábora, odevzdalo prázdné hlasovací lístky.
Italský premiér Matteo Renzi před sobotní volbou vyzval ostatní parlamentní frakce, aby podpořily Mattarellu.
„Děkuji vám za vaši serióznost,“ reagoval pak po volbě Renzi textovou zprávou. K potlesku po ohlášení výsledků hlasování se podle agentury ANSA ostentativně odmítli připojit poslanci za populistické Hnutí pěti hvězd a separatistické Ligy severu.
Mattarella je známý svými velmi stručnými prohlášeními, což se ukázalo i během jeho prvních slov po zvolení. „Mé myšlenky se nyní upínají především k těžkostem a nadějím našich spoluobčanů. To stačí,“ prohlásil v souvislosti s těžkou ekonomickou situací, které nyní země čelí.
Itálie, která má třetí největší ekonomiku v eurozóně, se potýká s vleklou recesí. Nezaměstnanost se pohybuje nad 13 procenty a mladí Italové se stále častěji snaží najít si práci v zahraničí.
Mattarella byl ministrem i šéfredaktorem
Mattarella se narodil 23. července 1941 v Palermu, kde později také vystudoval práva. V roce 1983 se stal poslancem za křesťanskodemoktratickou stranu (CD), která se přeměnila na Italskou lidovou stranu (PPI).
V letech 1987 až 1989 byl Mattarella ministrem pro vztahy s parlamentem, poté do roku 1990 ministrem školství. V období 1992 až 1994 působil jako šéfredaktor listu Il Popolo a po italském referendu v roce 1993 předložil návrh nového volebního práva. Po volbách v roce 1996 vedl Mattarella parlamentní frakci PPI, který se později stala součástí Kopretiny a posléze dnešní Demokratické strany (PD).
V letech 1999 až 2000 byl vicepremiérem a ministrem obrany ve vládě Massima D’Alemy, tento post udržel i za další vlády pod vedením Giuliana Amata. V roce 2011 jej parlament zvolil a jmenoval soudcem Ústavního soudu.
Šedovlasý Mattarella je vdovcem a má tři dospělé děti. Ti byli jeho zvolením nadšeni. Jak popsal Mattarellův syn Bernardo, volbu sledovali doma v Palermu. „Jsme šťastní, cítili jsme obrovskou vlnu emocí, když byl zveřejněn výsledek hlasování,“ uvedl.
