Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nový prezident EU: básník s kupou triků

  8:37aktualizováno  8:37
Brusel (Od zvláštní zpravodajky MF DNES) - Belgická politika je taková malá Evropa. Belgický premiér Herman Van Rompuy, kterého za hranicemi nikdo nezná, má zkušenosti, které jej vynesly na post evropského "prezidenta".

První "prezident" Evropské unie Herman van Rompuy (19. listopadu 2009) | foto: AP

Václav Klaus by se od něj mohl učit, jak se dělají pořádné obstrukce, federalistům zase slouží za vzor toho, kdo drží Belgii pohromadě.

Je premiérem sice jen necelý rok, ale zemi převzal v době, kdy byla na dosah rozpadu a ve finanční krizi, která smetla i předchozího premiéra kvůli tomu, jak překotně prodal banku Fortis Francouzům.

EVROPA VYBRALA PREZIDENTA

Premiéři zvolili belgického premiéra Van Rompuye

Herman Van Rompuy je ekonom. Pracoval v centrální bance. Pak se dal na politiku v barvách křesťanské demokracie. A stal se dobrým ministrem financí. Belgie patřila v 90. letech k nejzadluženějším evropským státům a jemu se podařilo přispět ke smrsknutí dluhu za 10 let o čtvrtinu.

Zamkl parlamentní sál, aby poslanci nemohli hlasovat

A co ty jeho obstrukční fígle? Ještě jako šéf parlamentu loni zrušil zasedání parlamentu. Zabránil poslancům, kteří chtěli hlasovat fakticky o rozpadu země. Nechal vyměnit zámky od jednacího sálu a zamkl.

VŮDCŮM EU BLAHOPŘÁL OBAMA

Nově vybranému "prezidentovi" Evropské unie, belgickému premiérovi Hermanu Van Rompuyovi, a nové "ministryni zahraničí" EU, britské eurokomisařce pro obchod Catherine Ashtonové blahopřál americký prezident Barack Obama. Uvedl, že Spojené státy nemají silnějšího spojence a dvě nové pozice prý umožní, aby EU byla dokonce ještě silnějším partnerem.

Poslanci se nemohli dostat dovnitř a volali "státní převrat" nebo "žijeme v Beldžikistánu!" (Van Rompuy to udělal s tichým souhlasem belgického premiéra). Pak se týden nepřišel ukázat do vlastní kanceláře a nemohl tak převzít urgentní poštu.

Uspěl. Hlasování, které oddaloval, se nekonalo pro právní kličky. Je to nakonec dobrá průprava pro to, aby se uměl domluvit s 27 šéfy vlád.

Jeho výhodou je, že nebude chtít zastínit francouzského prezidenta nebo německou kancléřku. O sobě prohlásil, že moc ho láká, ale ne přední místa. Navíc si za necelý rok ve funkci nestihl vytvořit nepřátele.

Co od něj čekat? Je to evropský federalista, nebrání se tomu, že by jednou Unie vybírala vlastní daně, třeba za finanční převody. S tím by však musely souhlasit všechny země. Pak mu prý budou vadit výjimky v Unii, i proto nejspíš bude propagovat euro. A nefandí vstupu Turecka do Unie.

Bloger: Já svého prezidenta mám. Evropského si nechte

Vášnivý skladatel haiku

A že vypadá jako suchar? To je omyl. V rodné vlámštině píše politik s pleškou poezii ve stylu japonského haiku. Vypadá to asi takto: Vlasy vlají ve větru/ Po letech vítr vane stále/ Bohužel, vlasy už ne.

ZAZNĚLO I JMÉNO KLAUSE, ŽERTEM

Na summitu Evropské unie, na němž si blok vybíral nové lídry, padlo i jméno prezidenta Václava Klause. Podle slovenského premiéra Roberta Fica se tak stalo v neformálních debatách o tom, zda a jaké má Evropa výrazné osobnosti. Jméno známého českého euroskeptika však prý bylo v této souvislosti zmiňováno se sarkastickým nádechem.

Umí se i "odvázat", letošní dovolenou strávil s manželkou a přáteli v karavanech v Austrálii, o víkendech zase někdy bývá vzorný děda.

Minulý týden se objevil na setkání skupiny Bilderberg. Je to elitářská skupina lidí, která se schází každý rok a zve si hosty z vládnoucích míst, zároveň tím živí paranoidní pověsti o tom, že ovládá světovou politiku, ekonomiku a kdo ví, co ještě. Jejím významným členem je i bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger.

A tak se setkali. Kissinger se prý kdysi zeptal na to, kam má volat do Evropy, na jaké telefonní číslo. Teď už to ví. Jedno číslo už Evropa má. I když zatím na prezidenta, který nemá příliš pravomocí.

EVROPSKÝ PREZIDENT JE, KDYŽ...

Pro jedny je to zbytečná funkce, která stejně nebude mít žádný velký vliv. Pro druhé zase pokrok směrem ke sjednocování Evropy. Řeč je o nové funkci předsedy Evropské rady neboli evropském prezidentovi. Proč jej vůbec máme a co bude jeho úkolem?

1. Bude evropský prezident stejně důležitý jako americký nebo třeba čínský?

Ne. Spíše než prezident to bude mluvčí sedmadvaceti států na plný úvazek. Tato funkce nebude ani oním "jediným telefonním číslem" do Evropy, po kterém volá americký ministr zahraničí. Ten totiž každou svou odpověď bude muset nejdříve zkonzultovat s šéfy vlád. Unie se vznikem této funkce nestává jedním státem, zůstává uskupením samostatných zemí. Předseda Evropské rady bude Unii zastupovat.

2. Jaký bude mít vliv a smí sám rozhodovat o všech zemích Evropské unie?

Bez souhlasu šéfů vlád nebude moci sám rozhodovat. Jestli však například opět vypukne rusko-ukrajinská plynová krize, pojede ji za Unii řešit on, tak jak ji letos jel řešit Mirek Topolánek, několikaměsíční předseda Evropské rady. Bude Evropu zastupovat na schůzkách největších světových ekonomik G20. Bude jednat s velmocemi o klimatu nebo financích. Zároveň by se neměl příliš plést do práce nového šéfa diplomacie Unie. Bude svolávat schůzky evropských premiérů a ovlivňovat to, co budou projednávat. Měl by proto být dobrý "koordinátor".

3. Kdo a proč tu funkci vymyslel?

Dohodli se na ní lídři Unie – premiéři – před historicky největším rozšířením Unie o deset zemí především postsocialistického bloku včetně Česka. Bylo jasné, že princip rotujícího předsednictví Unie, při němž se každý půlrok mění vedení EU, nebude dál udržitelné. Jen letos Unii vedl Mirek Topolánek, Jan Fischer a nyní švédský premiér Fredrik Reinfeldt. Nová funkce je spolu s postem šéfa evropské diplomacie zakotvena v reformní Lisabonské smlouvě, jež začne platit od prosince.

4. Proč se mu říká prezident?

Jednak proto, že je to odvěký sen evropských federalistů, kteří by chtěli mít na mapě světa jeden velký evropský stát s jednou tváří, kterou budou všichni respektovat. Ale i proto, aby Unie byla ve světě čitelnější a neměnila vedení každého půl roku jako dosud. Navíc v angličtině a dalších jazycích se šéf nebo předseda často překládá jako "president". V zahraničí nebývá funkce prezidenta tak výlučně spojována s hlavou státu.

5. Kdo jej volí?

O jménu se dohadují šéfové evropských vlád, za Česko tedy premiér Jan Fischer. Funkce s platem kolem 600 tisíc korun měsíčně je na dva a půl roku, zvolen může být nejvýše dvakrát.

6. Znamená vznik této funkce, že Češi už nikdy "nepřičichnou" k vedení Unie?

Ne tak docela. Rotující předsednictví Unie zůstane na nižších patrech. Každého půl roku proto jiná země povede Unii na schůzkách ministrů třeba zemědělství nebo průmyslu. Nové evropské funkce uberou práci ministrům zahraničí a premiérům předsedajících zemí.

7. Jak se dostal do čela pelotonu neznámý premiér Belgie?

Protože prezident bude šéfovat schůzkám šéfů států a vlád, hledalo se mezi těmi, kdo s tím mají nedávnou zkušenost. Belgie drží pohromadě v krizi rozhádanou zemi, takový evropský mikrokosmos.

8. Jak důležitá bude role dalšího voleného politika, evropského šéfa diplomacie?

Není to tak věhlasný post, ale bude hodně zajímavý. Fakticky evropský šéf diplomacie dostane nové ministerstvo a bude stát u zrodu evropských ambasád. Potrvá to sice několik let, ale dostane k tomu armádu sedmi tisíc zaměstnanců, kteří už dnes pracují buď pro unijní instituce, nebo pro členské státy v diplomatických službách. Zároveň bude spravovat evropský rozpočet na vnější pomoc, což nyní obnáší hlavně podporu palestinských území. K tomu bude formovat novou evropskou bezpečnostní politiku a případně v budoucnu i evropskou armádu.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Kanadské úřady nestíhají vyřizovat žádosti o azyl. Do země letos přišly...
Kanada slíbila pomoc uprchlíkům, teď nestíhá vyřizovat žádosti o azyl

Kanada platí za jednu z nejvstřícnějších zemí k uprchlíkům. Ochota pomoct však vládě pomalu začíná přerůstat přes hlavu. Úřady nestíhají vyřizovat žádosti o...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.