Philippe v čele vlády vystřídá socialistu Bernarda Cazeneuvea. Podle médií zapadá do Macronovy snahy ukončit tradiční dělení francouzské politiky na levici a pravici, respektive do hledání rovnováhy mezi oběma křídly v táboře vítěze prezidentských voleb před červnovými parlamentními volbami.
Agentura Reuters označila Macronovo rozhodnutí vybrat si premiéra mimo vlastní stranu za bezprecedentní v poválečné Francii. Jmenováním konzervativního premiéra si Macron rozšiřuje základnu a oslabuje své odpůrce.
Společně s designovaným předsedou vlády prezident vybere 15 členů kabinetu. Jejich jména budou známa zřejmě v úterý.
Dlouhé čekání na oznámení jména nového premiéra, které se zprvu očekávalo ještě dopoledne, si novináři krátili vymýšlením více či méně povedených žertíků na sociálních sítí, včetně možnosti, že jméno šéfa nové vlády zůstane utajeno po celé volební období.
Důvěrník tří prezidentských kandidátů
Budoucí francouzský premiér se narodil 28. listopadu 1970 ve městě Rouen naseveru Francie. Pochází z učitelské rodiny a vyrůstal v levicovém prostředí.
Milovník boxu vystudoval pařížský Institut politických věd a v letech 1995 až 1997 studoval elitní Národní školu pro správní úředníky (ENA). Po studiích pracoval na státní radě, která v zemi zastává roli nejvyššího správního soudu.
Od roku 2010 stojí v čele přístavního města Le Havre a od roku 2015 je poslancem za Republikány. Dlouhé roky patřil ke spolupracovníkům bývalého premiéra a prezidentského kandidáta Alaina Juppého. Když loni v listopadu Juppé prohrál v republikánských stranických primárkách, připojil se Philippe k dalšímu expremiérovi Françoisi Fillonovi.
Z jeho týmu odešel letos v březnu po vypuknutí skandálu, kdy podle týdeníku Le Canard enchaîné byla Fillonova manželka placena za fiktivní práce (psali jsme zde). Nyní je však Philippe černým koněm jednoho z jejich hlavních soupeřů - Emmanuela Macrona.
Schůzka s Merkelovou
V pondělí vpodvečer se francouzský prezident setkal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou na schůzce v Berlíně. Kancléřka ho přivítala se všemi v vojenskými poctami.
Jednání trvalo více než hodinu a Merkelová poté uvedla, že se dohodli, že budou úzce spolupracovat. Podle ní se nyní EU nachází v kritickém bodě a Evropa bude lépe fungovat, jen pokud bude Francie silná. Pokud jde o reformy Evropské unie, nevylučují ani změnu současných smluv.
„Když budeme moci říci proč, k čemu, jaký je smysl - bude k tomu Německo připraveno,“ uvedla Merkelová k možným smluvním změnám. Nejprve je ale podle ní nutné shodnout se na tom, k čemu mají takové změny vést.
Šéf Elysejského paláce po setkání uvedl, že svazek Německa a Francie je nyní třeba brát více pragmaticky. Podle něj je třeba provést reformy, které přispějí k ochraně Evropanů. Merkelová a Macron se také dohodli na vytvoření plánu pro střednědobý rozvoj Evropské unie.
Francouzský prezident nastínil široké reformy, které chystá na příští měsíce. Týkat se budou mimo jiné hospodářství, sociální oblasti či vzdělávání. Zásadní je podle něj zejména snížit nezaměstnanost ve Francii. Ve vztazích Paříže a Berlína si přeje více pragmatismu, na evropské úrovni pak snížení byrokracie, s čímž souhlasí i Merkelová.
Kancléřka se vyslovila také pro koherentnější evropskou zahraniční politiku a rozšíření obranné spolupráce. Macron zase prohlásil, že není pro zavedení eurobondů, kterými by státy eurozóny společně ručily za své dluhy. Eurobondy striktně odmítá rovněž Merkelová.
Už dříve se uvádělo, že by se na jednání měli státníci pokusit oživit francouzsko-německé spojenectví a evropskou spolupráci. Kancléřka před setkáním řekla, že přistupuje ke společnému jednání otevřeně a plná sympatií.
„Nejprve otevřenost, že se nám podaří něco společného, a ne hned říkat, co všechno nejde,“ poznamenala k názorům pozorovatelů, že se v řadě oblastí shoda mezi Berlínem a Paříží nemusí rodit lehce. Merkelová je podle svých slov ta poslední, kdo by měl nového francouzského prezidenta poučovat o tom, jaké reformy Francie potřebuje.
