Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

U břehů Německa se vynořil nový ostrov. Může ho však zničit velká bouře

  22:52aktualizováno  22:52
V Severním moři se u břehů Německa objevil nový ostrov. Vznikl postupným naplavováním písku v mělčinách za poslední dekádu. A stal se útočištěm pro desítky druhů rostlin i mořské ptáky. Vědci však varovali, že velká bouře může jeho existenci snadno ukončit.
Písčina v Národním parku Waddenzee v Severním moři. Ilustrační snímek

Písčina v Národním parku Waddenzee v Severním moři. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ostrov srpovitého tvaru dostal jméno Norderoogsand a má plochu 13,8 hektaru (pro představu asi jako dvacet fotbalových hřišť). Leží v mělčinách Národního parku Waddenzee (Nationalpark Wattenmeer) zhruba 25 kilometrů od břehů německého státu Šlesvicko-Holštýnsko na severu země. Wadenzee mimochodem patří do světového dědictví UNESCO.

Vznik nového ostrova překvapil i vědce, kteří místní ekosystém dobře znají. "Během několika hodin, někdy i minut, se může změnit plocha velká až deset tisíc hektarů. Je to jako Sahara," řekl serveru Welt.de Detlef Hansen z Národního parku Waddenzee. To je také důvod, proč až teď ostrov oficiálně pojmenovali, i když ho sledují už od roku 1999.

Za dobu existence ostrova se na něm usadilo asi 50 druhů rostlin, hlavně trav. Přitom při pozorování před pěti lety vědci napočítali jen pět druhů. Ostrov Norderoogsand se také stal oblíbeným útočištěm stovek mořských ptáků, jako jsou rackové stříbřití nebo ústřičníci dlouhozobí. Ty láká hlavně panenské prostředí prakticky nezničené lidskou činností.

Ostrov vznikl díky shodě příznivých podmínek

Posouvání písečné masy na mělčinách ani tvoření a následný zánik drobných ostrůvků není nic nového. Neobvyklé je, že ostrov dokázal odolat silnému větru a zimním bouřím v Severním moři, které většinu dun smetou zpátky do moře.

Podle vědců je to kombinací několika příznivých podmínek. Norderoogsand má nyní písečné duny čnějící až čtyři metry nad hladinu moře, ale jejich erozi brání traviny, které povrch zpevňují a chrání před větrem. Výhodou je také umístění v zákrytu mezi několika dalšími ostrovy a fakt, že za posledních deset let bylo v oblasti jen pár bouřkových vlnobití.

"Teď můžeme jenom doufat, že to bouřkový přival zase všechno nesmete!" říká Hansen. Ostrov však podle něj v současné době roste jak do výšky, tak co do plochy, takže to s jeho budoucností nevypadá špatně.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.