Spektrum exoplanety astronomové objevili v planetárním systému kolem hvězdy HR 8799 ležícím asi 130 světelných let od Slunce.
"Spektrum planety je něco jako otisk prstu, který poskytuje informace o chemickém složení její atmosféry", cituje Evropská jižní observatoř (ESO) astronoma Markuse Jansona. "Jakmile jej známe, je možné lépe pochopit, jak planeta vznikla, a v budoucnu možná budeme schopni tímto způsobem odhalit známky přítomnosti života," dodává.
Pozorovaný systém je navíc relativně podobný Sluneční soustavě - hvězda je o polovinu těžší než Slunce, vědci zatím našli tři plynné obry a dva pásy menších těles. Naše soustava je na tom zčásti podobně, má pás planetek mezi Marsem a Jupiterem a Kuiperův pás za Neptunem.
tisková zpráva observatoře |
Nástroj pro hledače druhé Země
Schopnost zkoumat na dálku atmosféru planet bude bezpochyby patřit mezi hlavní nástroje při hledání "druhé Země". Tedy planety, která je schopná hostit život tak, jak ho známe.
Takové těleso totiž musí splňovat řadu předpokladů: musí mít vhodnou gravitaci (vhodný poměr velikosti a hustoty). Nemůže být příliš daleko ani příliš blízko mateřské hvězdě (kvůli teplotě). Obojí už dnes vědci umí poměrně slušně určit.
Do teď ale bylo těžké určit, jakou mají planety atmosféru. Ta je jednou z podmínek života, aspoň v podobě, v jaké ho známe.
Astronomové dosud potřebovali, aby planeta prošla za diskem své mateřské hvězdy při jakémsi "zatmění". Spektrum planety pak šlo odečíst z rozdílů mezi spektrem samotné hvězdy a spektrem hvězdy s planetou v zákrytu. To ale bylo obtížné. Jen málo planetárních systémů je orientováno tak, aby k zákrytu při pohledu ze Země docházelo.
Hvězdáři hodnotí objev jako výrazný úspěch, protože sledovaná hvězda je mnohonásobně jasnější než planeta. "Je to jako když se snažíte zkoumat, z čeho je složena svíčka, která se nachází ve vzdálenosti dvou kilometrů a přitom hned vedle ní oslnivě září třísetwattová lampa," říká Janson.
Jakou atmosféru ale planeta má, zatím vědci neurčili. "Vlastnosti pozorovaného spektra nesouhlasí se současným teoretickým modelem," vysvětluje spoluautor práce Wolfgang Brandner s tím, že bude potřeba analyzovat informace důkladněji.
